Nově z Brna

Ještě jsem zapomněla na oheň, který se konal v Brně na príglu U kosa a jediný šikovný chlap, který byl schopen ten oheň zajistit byl Chipr s malou pomocí při řezání dřeva. Ale opravdu jenom malou pomocí... stydím se i za ostatní.

osvěžení během tvrdé práce

klobásky..mňam mňam

Zdravím po dlouhé době a z jiného místa - web je sice umístěn pořád stejně, ale přece jen příspěvky už nebudou tak zajímavé, ani dlouhé-což je pro někoho fajn, že?. :)
Byla jsem překvapena, jak rychle jsem si zvykla na přechod z holandského života na ten český. Místo exchange kamarádů jsem se přimkla k rodině a k českým kamarádům, holandskou ukrajinu jsem vyměnila za jiný český šroťácký trek a místo holandské placatiny se těším na slovenské kopce. Jediné, co si pořád držím jsou kontakty z Holandska, sportování a holandský typ stravy. Maso s přílohou mi prostě nechutná, už vůbec ne na oběd, takže se cpu zeleninou a ovocem. A musím shodit to, co mi zůstalo navíc ze země tučných sýrů. :)
Po té, co jsem se vrátila, jsem strávila asi 2 týdny v moravskoslezském kraji, tedy v rodné Ostravě s výlety do Beskyd, a dostala jsem se k brigádě na juniorském mistrovství Evropy v Agility jako tlumočnice. Tlumočila jsem cizincům, ne pejskům. ;-) Pomáhala jsem s organizačními věcmi, při dotazech, vyhlašovala upozornění a také jsem si zkusila, jak se takové závody moderují. Měla jsem příležitost se podívat, jak to na takových závodech vypadá, jak jsou pejsci vycvičení a jak poslouchají. Už se těším až bude nějaké mistrovství dospěláků, protože to prý stojí za to. Jestli to neprošvihnu, tak dospěláci už mají pejsky tak vycvičené, že je ovládají ze vzdálenosti 10m a neběhají vedle nich jako děti, které to ještě uběhají. :) Každopádně jsme si s Evičkou, která tam dělala pomocnici, obě přály pejska. :)

1. nejmladší účastník 2. zúčastnilo se i družstvo Holandska

A taky jsem ještě stihla s Martinem kousek Letní filmové školy v Uherském Hradišti. Ale musím napsat, aby mě někdo neosočoval (že Pavle!;-) ), že jsem ho spíš jela navštívit a zavzpomínat na předloňský ročník, než sledovat filmy (jeden den nás nic nezaujalo a druhý den nevyšlo počasí) O:-). Ale víkend to byl moc fajn.
Na konci července jsem se přestěhovala do Brna na koleje, což bylo dobrodružství. Nevím proč, ale byla jsem z balení do Brna mnohem více nervóznější než z balení do Holandska před půl rokem. Asi proto, že jsem nějak podvědomě věděla, kolik věcí doma zapomenu. Mezi jinými jsem si nesbalila skoro žádné podzimní oblečení, takže všichni víme, jak to vypadalo poslední 4 dny (zima jak v psírně! - jee, zase ti pejskové :) ) a já už se 3 dny necítím ve své kůži. A ještě za to může Zbyňa s Merym, se kterými jsem byla běhat, úplně mě zničili a tím se mi zeslabila imunita! No určitěěěě!! O:-)
Takže nakonec bydlím na Purkyních, i když jsem chtěla Listovky, jako rituálně každé prázdniny, ale ubytovatelky měly problém... jako rituálně každý rok. :) Ale zase na druhou stranu si to musím užít, protože to je možná naposled. Ještě totiž nevím, zda budu mít koleje i přes můj poslední studijní rok. Upřednostňují totiž studenty, kteří bydlí na kolejích dlouhodobě bez ohledu na to, jestli by měli trvalé bydliště kousek za Brnem, před těmi, kteří bydlení přerušili a bydlí daleko. Takže kdybyste věděli o nějakém privátku, na konci srpna se rozhodne. Dík. :) PS: Za postel a internetové připojení nabízím uklízení a vaření. :-D
A aktuálně si tedy užívám práci ve stejné firmě, ze které jsem odešla před půl rokem. Situace se maličko změnila, moji práci přebral nově najatý člověk a já dostala něco trochu jiného, ale baví mě to a jsem spokojená. Ráno vstávám plná elánu, těším se do práce, odpoledne se něco podnikne venku a večer se relaxuje až do usnutí. :) Ale to jen proto, že vím, že během roku to ještě bude jinak a nebudu sedět v kanclíku každý den, každý týden, každý měsíc... čteš si blog v práci? Tak to mě mrzí. :-) Ale taky mě to čeká, neboj se nic! ;-)

A pozor, nějak se nám ten příspěvěk rozrůstá... tak abych to zase nepřešvihla. Ještě jsem při ranním surfování narazila na super web o expedicích angličanů a slováků a jsou tam překrásné fotky. Mrkni se.

Ruda Švaříček> New Guinea (Pururambo) Prova-Roraima

Pavol Barabáš> South African (Omo)