*/

12.2.06

Amsterdam

Dnes jsem si dala za úkol popsat, jak se mi líbil výlet do hlavního města mé hostitelské země.
NELÍBIL
Tak to bylo rychlé, že? :)
tato aktualizace proběhla dne 23.4.2010. V Amsterdamu jsem za své působení na Utrechtské univerzitě byla s téměř každou návštěvou, tj. asi 5x a město se mi nakonec moc líbilo!
Pro Janču a Michala - tipy, co navštívit:
  • květinový trh, případně bleší trhy,
  • coffee shop na kafíčko a malého špeka,
  • turecký falafel nebo kebap,
  • projížďka loďkou mezi kanály,
  • muzeum Nemo aneb Kdo si hraje, nezlobí,
  • muzeum Van Gogha nebo Rijksmuseum,
  • muzeum hašiše nebo sexu.
  • A je toho hrozná spousta. :-)

Na tento výlet jsem byla přihlášená spolu s dalšími 55 lidmi a organizovala ho studentská organizace. Měla jsem pocit, že s organizováním budou mít trochu zkušenosti a i když nás pojede mnoho, zvládneme to rychle a mrkneme se na místa, které později navštívím sama. Hned ráno mě utvrdilo v tom, že průvodci jsou jen lidi. Kvůli některým flatmates jsme byli trochu ve stresu, protože jsme předchozí večer byla menší párty. Každý pozval pár kamarádů, někdo uvařil jídlo, někdo přinesl víno a já jsem si v českém kroužku oddychla na chvilku od angličtiny. Pozvala jsem Renatu a ta vzala ještě Ivu s přítelem Liborem. Moc prima večer. Ale ráno jsem musela Phelis a Marianu budit, protože zaspaly.
Na Central station jsme měli sraz v 9 hodin. Když jsme přišli, měli jsme pár minut k dobru a čekali na instrukce. Ovšem marně, žádné nepřicházely, znala jsem jen jednoho průvodce a ten měl pořád telefon u ucha a strašně něco zařizoval. Tak jsme se domluvili ve skupinkách, jejíž vedoucí měl slevenku na vlak. Je to něco podobného jako u nás: vlaky jsou drahé, ale studenti mají možnost si koupit 40% slevu na vlak (ovšem za nehorázné prachy). Ale kdo ji má, může koupit slevněné lístky pro další 3 lidi. Nějaké slevněnky jsme měli půjčené (nedělají na ně fotky - neznají studenty z jiných zemí), takže jsme za cestu tam i zpět dali "jen" 7 euro. Pak se ještě asi 35 minut čekalo až přijdou opravdu všichni, dalších 10 minut jsme se rozdělovali do skupin k amsterdamským průvodcům (resp. to byli lidi z Utrechtu, kteří v A. studovali) a pak už se jelo. Zde musím opravit svou původní větu, že to je s drahami jako u nás, protože vlak jel na čas a byl moc pohodlný.
Jeli jsme asi půlhodinku, když nás vyhnali na nějaké stanici před A. a šli jsme pěšky kolem škaredého vlakového náspí ke vzdálené budově. Prošli jsme kolem spousty hřišť, když nám došlo, že se jdeme podívat na "velkolepý" stadion (Amsterdam Arena). Což o to, zajímavé to bylo, ale že bych tam musela strávit 2 a půl hodiny? Tak abyste z toho taky něco měli:
Když je na Amsterdam stadionu velký zápas s amsterdamským klubem AJAX a jejich soupeřů, lístek stojí kolem 1000 euro. Ale abyste si mohli koupit lístek, musíte mít členskou kartu, která určuje, v jaké části stadionu můžete sedět (podle toho, jaký jste fanda) a dále musíte mít koupenou celoroční povolení ke koupi místa (to stojí 3000 euro za rok). :) Když jste náhodou z Amsterodamu, ale fandíte rotterdamskému týmu, který bude s Ajaxem hrát, musíte jet před zápasem do Rotterdamu, kde nastoupíte s ostatními fanoušky do vlaku tomu určenému a jedete bez zastávky až přímo před stadion, kde projdete koridorem chráněným policisty až na vyhrazenou část hlediště. Je to kvůli bezpečnosti a předcházením rvaček mezi fanoušky. Soupeřova část stadionu je ohrazena stěnami, před sebou mají síť, aby nemohli nic házet na ostatní diváky, fanoušky nebo dokonce hráče a pod jejich tribunou je tlusté sklo, kdyby přece jen něco přes síť prolétlo nebo něco vylili, aby byli diváci pod nimi chránění. :) To jste určitě věděli, ne? :) To se raději na fotbal podívám v TV... kdybych se teda zrovna na Ajax chtěla dívat. :)
Potom jsme se šli podívat do AJAX muzea, kde byly vystavené dresy několika generací a dresy hráčů z různých zemí. No pro holky "strašně zajímavé". Rozptýlení přišlo až venku, kdy hráči AJAXU končili s tréninkem. Cestu mezi hřištěm a stadionem zdobily fanynky, jedna kamera z místní televize a procházející hráči byli prošeni stisk ruky nebo společné foto. Takže jsem si to zkusila taky. :) Pak jsme konečně nasedli zase do vlaku a dojeli do Amsterdamu.
Historie Amsterdamu se táhne už od roku 1257, kdy na tehdy ještě břeh přijeli první osadníci. Postavili si chatrče kolem řeky a teď už kanálu Amstel a začali se postupně rozrůstat. Z názvu řeky a budování víc a více kanálů - grachtů - damů vznikl název Amsterdam (Astel - dam s překomolením l na r). Po někalika tisíciletí lidé odvodnili půdu kolem Amstelu, nechali jen kanály a rozšiřovali město. Počet lidí žijící v A. byl v roce 2004 kolem 740 000, nyní se blíží k milionu. Zlaté éra Amsterdamu byla v 17. století kvůli postavení v Evropě, Rembrandtovi aj. Nyní je A popisován jako industriální a muzejní město. To jsem si nevymyslela, to jsme měli průvodce s výkladem. Informace o A také naleznete na této adrese.
Industrialitu města jsme spatřili hned po výstupu z vlaku na hlavním nádraží, všude se něco přestavovalo a opravovalo - jeřáby, zábrany, objížďky... Ptali jsme se průvodců kam jdeme, pořád říkali, že pevný plán není, co bychom chtěli dělat my, ale že na místa, kam se můžeme podívat sami s námi nepůjdou, chtějí nám prý ukázat něco speciálnějšího. Je pravda, že chodit po muzejích s dalšíma 20 lidma a pak na ně čekat, je zbytečné. Takže jsme se ocitli před Sexmuseem a strávili tam hodinu. :) Nejdřív je člověk ohromen, jak jsou fotky a předměty týkající se erotiky a mohli bychom říci až porna veřejně vystavovány. Ale je to museum, tak je to asi v mezích a ostych opadl. :) Za chvilku jsme se s holkama až smály. Ale kterým věcem, to vám teda popisovat nebudu. :) Každopádně to bylo zajímavé, srandovní a byla jsem velice šokovaná, že první snímky a fotky až pornografické byly datovány z doby 1880. Dřívější datum jsem myslím nenašla. Takže kdo se chcete podívat na fotodokumentaci, naleznete ji i s dalšíma fotkama z A v mé fotogalerii.
Potom následovala prohlídka městem s průvodcem, kde jsme se dozvěděli třeba, že domy jsou postaveny na pilířích a proto jsou některé křivé, nahýbají se, ale jsou bezpečné. A když nějaký dům přece jen spadne, musí být postaven v původním stylu a být stejně vysoký jako se stavěly v 17. století.
A najednou bylo 18 hodin, my jsme byli hladoví a děsně unavení a světlým bodem programu byla naplánovaná a zaplacená večeře v italské Pizzerii. :) Čekali jsme sice asi hodinu než stačí všechny pizzy pro 55 lidí udělat, ale bylo to fajn. Organizování takovýchle výletů a speciálně večeří je hlavně kvůli seznamování, navazování kontaktů apod. Já až budu mít peníze vím, že mám ubytování u Mariany v Portugalsku (Braga) a u Mai v Číně (Hong Kong). :-)
Původně ráno Mariana ještě navrhovala, že bychom se mohli v Amsterdamu zdržet v nějakém z klubů a "domů" jet až ranním vlakem, ale po večeři jsme byli tak unavení, že jsme se těšili už akorát na postel. Zase půl hodiny trvalo, než jsme se rozdělili podle toho, kdo kam chce jít, jedna skupina šla na procházku kolem města a pak domů a my jsme šli na tramvaj a směrem na vlakové nádraží. Cestou jsme se nemohli nestavit ve vyhlášeném Red Light´s dictrict, což jsou uličky, kde jsou v prvním, někdy i ve druhém patře obrovská okna s červenými světly a v nich se předvádějí ženštiny pokleslých mravů ve spodním prádle. Lákají tak kolemjdoucí za účelem vydělání trochu těch peněž na živobytí. :) V holandsku je hlídaná prostituce legální, prostitutky mají své informační a poradenské centrum, blízko jsme viděli tzv. komdomerii, kde se dá koupit několik set druhů ochran a pomůcek. My jsme z takové exkurze měli samozřejmě show a občas jsme se prostě nevyhli pronesením půbertálních poznámek. :) Většina z ženštin, které jsme viděli, byly černošky kyprých tvarů, pár asiatek a 3 celkem šikovné bělošky. Bída bída. :) Naštěstí jsme šli ve skupině, takže lidé, kterě jsme tam venku potkávali, nebyli nebezpeční, ale jít tam sama... viděla jsem několik trosek, nevím, jestli byli zdrogovaní nebo opilí, letmý pohled stačil k urychlení kroku. Také jsme potkávali hodně černochů. No nic pro mne, jednou to stačilo... o nic jste nepřišli. Fotit se asi nesmí, protože kamarádka měla puštěnou videokameru, jedna ženština si toho asi všimla a hodila po naší skupině snad sáček s vodou, nebo co to bylo. Schytal to jeden borec, naštěstí to bylo do zad a snad to byla jen voda, takže si dejte pozor! :) Očumovat jo, fotky ne! :)
Na koleje jsme se vrátili kolem 22 hodiny a každá jsme zalezly do svého pokoje a odpočívaly. Dneska jsme spaly kolem 10 hodin, některé spí snad ještě teď. :-) Takže výlet to byl na zážitky bohatý, ale přece jen uvítám, až tam pojedu znovu, kouknu se do muzea Madame Tussand´s, van Gogha, Rijksmuseua na Rembrandta, domu Anne Frank apod. Ale teď už aspoň vím, kde je Central station, jak se jezdí tramvají, jak to tam vypadá a kde najdu místa, která chci vidět já. :) Takže co myslíte, stál mi ten výlet za to (asi 20 euro)? ;-)