Alkmaar & Zaanse Schans

Včera nám opět počasí přálo a já se zamilovala do Holandska. :) Vyjely jsme s Karoliinou a australankou Clare zase o kousek dál na sever do oblasti Noord-Holland do městečka Alkmaar. (Fotogalerie č. 5 Alkmaar) Malé městečko, které bývá většinou pokojné a prázdné, až na pátky. Každý pátek od 10 do 12 hodin dopoledne se koná na hlavním náměstí obrovský trh se sýry značky Gouda. Přijeli jsme na nádraží po půl desáté a libovaly si, jak jsme to krásně stihly a kolik máme času. Ale jak jsme procházely centrem a dostávaly se do čím dál většího houfu lidí, bylo jasné, že nejen my jsme si přivstaly. Pár uliček od náměstí už to začala být tlačenice a já si vzpomněla na poklidný výlet do národního parku, kde jsme na cyklostezkách potkávaly jednu rodinku během hodiny. Všude jsme viděly skupiny Japonců a kupodivu jsem poznala i hodně Čechů (podle češtiny, že jo;) ). Dorazily jsme po 10 hodině, kdy už nošení a vážení sýrů bylo v plném proudu. Celý proces komentovala do mikrofonu žena, která stihla vystřídat několik jazyků, takže jsme se v angličtině dozvěděly, že jedno kolo sýru váží kolem 12 až 15 kilo. Kvalita jednotlivých vzorků je testována přímo na místě několika inspektory, kteří mají speciální "vrtátko" a ochutnávají z každé skupiny sýrů. Šťastlivci, kteří stáli vpředu hned u hrazení a na správném místě, dostali ochutnat taky. Co se dělá s těmi provrtanými sýry nevím, možná to prodávají jako ementál. :) Pánové nosiči (v bílých oblecích a různobarevných kloboucích) přenášejí na nosítkách 8 kusů sýrů, takže hmostnost, kterou nesou na ramenou, je kolem 100 kg! Aby to nošení urychlili poloběhají takovou urychlenou chůzí (mrkněte na video). A jako atrakci předvedli přenesení dvou babiček. :) Vsadím se, že obě babičky byly lehčí než jedna sada sýrů. :) Potom se zvážené sýry naložily na velké trakaře a skládaly se do přistavených náklaďáků a odvážely se do světa. :) Počkaly jsme až se lidé vymění, kolem 11:30 jsme se už dostaly do první linie a udělaly pár fotek a videí a dostaly zkusit Goudy ze vzorku č. 3 (velice jemný a úplně jiný než doma). Kolem trhu byly stánky, kde se prodávaly zmenšeniny s různými příchutěmi (česnek, kmín, směs koření, paprika, hořčice aj.). Trochu jsme zasytily žaludek, protože jsme mohly jednotlivé příchutě zkusit. Kmínový sýr mi moc nechutnal, směs koření byla dobrá, ale ani ne ostrá a nejlepší byl česnekový - taky jenom nádech česnekové chuti, tak jsem si jeden bochánek o hmotnosti kolem 300g koupila. Mňam... stál 6 euro. Pak jsme se mrkli po městě, ale protože bylo všude moc lidí a to není můj šálek kávy, sedly jsme na vlak a jely do dalšího zajímavého místa.
Bylo to městečko Zaanse Schans (fotogalerie č. 6), které je zajímavé jen malou vesničkou uprostřed, kde se pořád drží tradice mlýnů a nezvyklých zelených baráčků s malými okny. Něco jako u nás skanzeny. Mlýnů jsme viděli celkem 6, většina z nich se točila a pár jich bylo otevřeno pro veřejnost. Protože když je silný vítr, tak se v mlýnech pracuje. V některých se vyrábí pšeničná mouka, nebo mouka z kukuřice, jeden je na výrobu oleje a jeden dokonce na výrobu barev, které používal i Rembrandt. Celou prohlídku mlýnů a krajiny nás provázela čokoládová vůně, jejíž původ jsme neodhalily, snad nějaká čokoládovna v okolí. Ale vždycky když si přičichnu ke kakau, jistojistě si vzpomenu na mlýny, rovinu a ovečky. :)

Dnes jsme měly naplánovaný výlet do Amsterdamu, ale od rána je tak škaredě, zataženo a zima, že jsme to nechaly na pondělí a raději si zajdeme jenom na market, projít se po Utrechtu a pak se mrknem doma na film. :) Většina spolubydlících (mých i Renčiných) odjela, protože ukončili bloky nebo už mají týden prázdniny, takže je tu klid a většinou i uklizeno. :) Na pár dnů...
A ještě dodatek: včera jsme měli společnou večeři, a protože Karoliina pořád zjišťuje, co že to jsou ty dumplings, rozhodla jsem se uvařit houskové knedlíky ze sáčku s červeným zelím. Knedlíky se povedly, jen nebyly takové měkké a nadýchané, ale trošku tužší, ale byla jsem spokojená. Karoliina si později vzpomněla, že jedla něco podobného v Kanadě, ale byly to bramborové plněné. Všem knedlíky chutnaly, Italky si několikrát přidávaly a Němci jedli knedlíky s kečupem... jiný kraj, jiný mrav. :)