Zvířátka a příroda

Odkaz na FOTOGALERII k popisu ZDE.
Jak už jsem psala, Queenstown se nám jako město nelíbilo. Na to, jak je malé, tak je přecpané turistama. Je to poznat v holiday parcích, na zajímavých místech, na parkovištích,... Krátce jsme se porozhlédli po městě a v dálce nás zaujaly vysoké hory s pokroucenou cestou. Na informacích nám potvrdili, že je cesta otevřená a že se zajedeme podívat na lyžařské středisko, kde jsou treky na vyhlídky a k nějakému jezeru. Cesta nahoru byla jen štěrková, svahy opravdu strmé a výhledy nádherné. Frčeli jsme si to vzhůru, autíčko jelo krásně a nezklamalo. Vyšplhali jsme asi do 1500 m n. m. a měli výhledy jako z letadla. Pěkně tam foukalo a byla zima, takže jsme tam toho moc nenachodili a raději utíkali zpátky do auta, protože se mraky celou dobu pěkně honily a vypadalo to na bouři. Na noc jsme se přesunuli do městečka Arrowtown, kde jsme měli příjemný večer s Tomem a Helčou, které jsme už jednou potkali na Nelson's lake. Opět jsme si výborně popovídali, popili něco dobrého,...

Další den se v Queenstownu už ani nedalo zaparkovat, ani místo na placeném parkovišti jsme nenašli, což nás tak naštvalo, že jsme rychle ujeli. Rozhodli jsme se navštívit Deer Park Highs, který byl v příručce popisován jako místo, kde se natáčel druhý díl Pán prstenů, resp. Bitva u Rohanu. Za vstup do parku se vybíraly peníze ($20 za auto), my jsme auto nechali dole a rozhodli jsme se vyšlapat, co půjde. Byla to podle mne výborná volba, protože jsme se přiblížili a nafotili úžasné fotky a minikoníky, oslíčky, bizony, jeleny, lamy. Zvířata byly naučené, že je lidé krmí (krmivem, které se u vchodu prodává), takže byly krotké a ty méně nebezpečné jsme přiblížit nechali. :-) Na planiny z Pána prstenů jsme se ale nedostali, protože to už se nám šplhat nechtělo, já jsem byla kompletně spokojená s výhledy a zvířátky. Navíc jsem už měla fakt plné zuby lidí a předpokládám, že nahoře u planin bylo lidí spoustu (pikniková místa, parkoviště,...).

A už nás čekala cesta do regionu Southland, tedy na jih Jižního ostrova. Na část Fiorland jsem se těšila, protože je tu spoustu treků, výhledů, jezer, hor, ... Zastávku jsme celkem neplánovaně a docela uspěchaně udělali ve vesnici Manapouri a stejnojmenného jezera. Z internetu jsem měla vytištěný jednodenní trek, ale tím, že jsme z Queenstownu vyjeli po poledni, změnila jsem plány a jednodenní trek jsem jen rozdělila do dvou dnů s přespáním na chatě na treku. U jezera v informacích jsme bohužel zjistili, že začátek treku je na druhém břehu a než jsme se pevně rozhodli, slečna už volala pánovi z water taxi, jestli ještě není moc pozdě, aby nás tam zavezl. Pán řekl, že nás vezme a tak jsme utíkali parkovat auto a balit věci na trek. Vše se povedlo, jen se trochu divili, že vyrážíme až před 18 hodinou. Pán nás strašil, že budeme potřebovat čelovku a urychlil nám cestu tím, že nás zavezl dále k cíli než normálně. Šlápli jsme do nožiček a opřeli se do hůlek, trek vedl klasicky lesíkem, ale bylo sucho, takže jsme plánovanou tří a půlhodinovou cestu zvládli za hodinky dvě. Večer jsme v chatě byli sami, takže jsme si udělali hody, donesli jsme si broskve, půlku melounu, no a klasicky už čínskou polívku, bez toho by to nebylo ono. :-) V noci začalo pršet, krásný noční spánek nám rušila asi nějaká veverka, která za dveřmi šustila v pytli se šiškami posbíranými na topení. A ráno už bylo všechno promočené, výhledy jsme si žádné neužili, snažili se počkat, jestli nepřestane pršet, a pak utíkali cestou sice oklikou ale zpět. Čekala nás otravná cesta lesíkem s blátem a dorazili jsem úplně mokří. Ale autíčko na nás čekalo, převlíkli jsme se do suchého, dali si něco na zub a ujížděli se usušit a vyčistit do města Te Anau, které je bránou k Velkým trekům a ostatním procházkám.
Zde jsme už druhý den a ted snad leze slunko, zitra by mohlo byt zase krásně , zamluvíme si místo pro stan na Great Walku Kepler Track a užijeme si výhledu z hor. Pak se pojedeme podívat nahoru do Milford Sound, Zbyněk by rád zkusil mořské kajakování a pak začneme pomalu ujíždět nazpátek na sever Jižního ostrova.