Pozdrav z jizniho ostrova

Predem moc dekuji vsem, kteri mi napsali pranicko k narozeninam at uz mailikem ci SMSkou. Vsechny jsem si precetla az pozdeji, "slavila" jsem totiz na tracku. Ale poporadku...

Cesta na jizni ostrov probihala celkem v poradku, trvala asi 9 hodin, takze kdyz jsme vyrazili z Aucklandu v poledne, bylo jasne, ze mame jeste noc pred plavenim na trajektu k prespani nekde po ceste. Pocasi nam opet vyslo, nebylo vedro, ale zatazeno a jen obcas mrholilo. Prespali jsme v holiday parku a po tomto zazitku jsem byla z cestovani nadsena. Paradni komfort=priblizne za $15 pro jednoho jsme meli mistecko pro nas stan, vecer i rano teplou sprchu a pristup do kuchyne, TV mistnosti a lednicku k dispozici. Pravda, nejvic toho komfortu dela ta sprcha. Ale jak bylo spocitano, kdyz se kazdy den vyspime v takovem holiday parku do teto ceny, dame za ubytovani presne tutez castku jako v Aucklande za pokojik. No ja jsem z toho vyslovene nadsena. :) U trajektu dalsi den jsme meli male faux-pas. Meli jsme plno casu, vlastne cele dopoledne, dojet do Wellingtonu, nakoupit si zbytek potrebnych veci a v 1pm se prihlasit na trajekt. Byli jsme hotovi driv, tak jsme si rekli, ze pujdem na check-in jen pro jistotu a pak se kdyztak projdem po meste. Nastesti nam pani rekla, ze mame spatne zaplaceny smer jizdy, mela jsem to OPACNE!! Coz bylo, zpetne jsem si uvedomila, chybou webovych stranek, pres ktere jsem to vyplnovala. Behem vyplnovani se mi sekly a kdyz jsem podruhe opravovala udaje, smeru jsem si nevsimla. Prehodit smer uz ale nebyl problem, misto na trajektu bylo a vyplouvali jsme jeste o hodinku driv. :)

Cestou nam svitilo slunicko, potkali jsme nekolik Cechu, pripalili se na palube a odpoledne dorazili do Pictonu, nasli si ubytko v holiday parku a sli se jeste projit po walkway (2h). Zjistila jsem, ze mam panickou hruzu z cykad. Je jich tu silene moc a ted pry maji 3-tydenni dobu, kdy meni kuzi nebo co. Takze "cvrci" tak, ze se obcas dva bavici se lidi neslysi. Brrr.... :)

Dalsi den jsme dojeli do mesta Nelson, po ceste jsme se podivali na par look-outu a protoze byl muj narozeninovy den, ja jsem nasavala a desinfikovala uz od rana skvelou slivovicku a Zbynek byl muj ridic. Uzil si serpentin a odpoledne jsme vyrazili na Dun Mountain track obtiznosti Medium. Vsichni nas varovali, ze kdyz vychazime v 3pm a do Hutu se dostaneme az po 5 hodinach a 30 minutach, bude to tesne. No, bylo. :) A to jsme se jeste mirne ztratili, protoze se kdysi konala soutez pro horska kola a jejich ukazatele nas uplne popletly. Ale chatu jsme nasli jeste pred setmenim, takze pohodicka, jen bez vyhledu, protoze byla mlha. V chate jsme potkali jen jednu Cesku, takze jsme si nevypisovali listecek k prespani na chate a prespali jsme zadarmiko. ;-) Prvni noc v chate a na matraci... narozeninovy luxus. ;-)

Druhy den rano mrholilo, ale posilnili jsme moravskym mokem a vyrazili za dalsimi 10ti hodinami slapani. Track byl spise lehky, ale to bychom nebyli my, abychom si ho neudelali akcnim... Samo, ze jsme narazili na usek, kde bylo od spravcu pripsano: Track impossible, severe storm damage, time 2,5 days (puvodne preskrtnute z 2.5 hodin). No, co, kecaji, to dame, meli jsme to naplanovane, jinak se k autu nedostanem....

Tak prvnim kamanem urazu byl uraz muj: prekracovali jsme po kmeni reku, kmen byl ztrouchnively, ja ztratila rovnovahu a sklouzla... nabity loket a po stehnu krvava cara... ale po cinske polivce jsem se zotavila a rekli jsme si, ze to snad bylo to nejhorsi, ze pokracujem... po pulhodince prisel svah, kde byly popadane stromy. Jo, to tou vichrici... takze misto 2.5 hodiny jsme se tam prodirali asi 4 hodiny, ale v pulce jsme uz uvideli prorezane stezky motorovou pilou a bylo vyhrano. K auticku jsme se dostali a vecer zbiti lehli v dalsim kiwi holiday parku.

No a dnes rano, vstanem, prsi jak z konve, auticko sice nastartuje, ale sviti kontrolky baterie, rucni brzdy, neco tak klepe, volant se neda otacet, v motoru je nasledne videt spadly remen.... automechanici nam ve meste odhadli cenu opravy: $260 za nejake nove kolecko a remen. Tak hlavne, ze to je opravitelne a je to opravitelne dneska! :)

Co myslis, jak dlouho to s takovym nasim cestovanim vydrzime? Ale smysl pro humor neztracime (ja jenom obcas, uz holt nejsem nejmladsi ;-) a mame se radi.

Tak drz palce, at se nam ted vede lepe... pocasi pry bude hnusne az do uterka. :) A brzo zase na poctenou, ahoooj.