Dech domoviny
Krátký pozdrav z ČR jsme si užili včera večer, kdy jsme se vypravili do české restaurace (kavárny) na česko-slovenské posezení. Avizované první úterý v měsíci slibovalo české pivo a baštu. Když to tak v hlavě zhodnocuji, co napíši, vychází mi z toho celkem pesimistický obrázek, ale fakt to bylo prima.
Sešli jsme se 4 Češi, 1 Slovák a 1 Australanka, čerstvá 99 % maminka (nevím, proč to 1 % pochybností, asi aby otec mohl slavit na dvakrát) a přítelkyně milého Slováka Petera. Kteří to vzali mimochodem velmi kvapem: sbalila jej jako letuška na 3-hodinové cestě, když letěl do Sydney na konferenci. Po prvním rande se k němu nastěhovala a po necelé dvouměsíční známosti a společného soužití čekají potomka. Za dva týdny mají shodou okolností přiletět na návštěvu Peterovi rodiče, takže to asi rovnou sfouknou i se svatbou. :-) To je rychlovka, no ne? Naštěstí už novopečeným rodičům není dvacet, ale o pár a ještě víc let navíc. Nicméně byl hrdinou večera. :-)
Přidali jsme se k této nevídaně malé obsadě po osmé hodině večer, Zbyněk si objednal Plzeň a na mně už zbyl "jenom" Staropramen. Po hodince došel i Staropramen. Bohužel majitel Ruda zásoby objednal, ale kurýr je doveze až ve čtvrtek... holt, smůla. Ale musím říct, že Staropramen výborný, Zbyněk si pochutnal aspoň na tom jednom plzeňském pivíčku. A pak přišel hřeb večera, sice jsme kačenku se zelím neobjednávali, ale měli jich víc, tak jsme si jednu porci dali napůl. Byla to opravdu jenom chuťovka na zavzpomínání, protože porce byla prťavá a cenu raději uveřejňovat nebudu. V ceně byla i palačinka, která podle jídelního lístku stála $13,50.
Každopádně jsme se pěkně pobavili, nadhodila jsem otázku Entropy, čímž jsme se do konce posezení pořád škádlili, kdo komu co ukradl (prý tvaroh a palacinky jsou slovenské) a kdo že se to má teď lépe (euro neeuro). Ani jeden národ si však nevzpomněl, kdo je nynějším prezidentem Slovenska. :-) Opravdu povedený večer. A novozélandské pivo můžeme "vylít do záchoda" (podle Zbyňka), fakt se to nedá srovnávat, nebo si chvilku necháme zajít chuť.
Nyní sháním někoho do pokojíku, abychom nemuseli platit nájem po dobu, co budeme cestovat, ale mohli se tam vrátit. Přemýšlím, co všechno sbalíme a co ještě potřebujeme dokoupit, tisknu mapky a sháním průvodce na nejznámější traky a místa, prohlížím si fotky a začínám plánovat výlet na jižní ostrov. Hurá hurá hurá, konečně si zase užijeme přírody, klidu, ticha a krásných výhledů, které se nemusí hledat a nemusí se zdolávat žádné velehory. Na jižním ostrově je vše jako na dlani. Teď ještě, aby nám zlevnili benzín, nějak to šplhá nahoru ,a aby nám poslali prachy z fakulty, nějak jim to tam vázne!
Takže odjíždíme cca 16.2. minimálně na měsíc, kdo mi chce co napsat, nechť tak učiní do tohoto data, pak už nebudu komunikovat, hurá. :-P
Sešli jsme se 4 Češi, 1 Slovák a 1 Australanka, čerstvá 99 % maminka (nevím, proč to 1 % pochybností, asi aby otec mohl slavit na dvakrát) a přítelkyně milého Slováka Petera. Kteří to vzali mimochodem velmi kvapem: sbalila jej jako letuška na 3-hodinové cestě, když letěl do Sydney na konferenci. Po prvním rande se k němu nastěhovala a po necelé dvouměsíční známosti a společného soužití čekají potomka. Za dva týdny mají shodou okolností přiletět na návštěvu Peterovi rodiče, takže to asi rovnou sfouknou i se svatbou. :-) To je rychlovka, no ne? Naštěstí už novopečeným rodičům není dvacet, ale o pár a ještě víc let navíc. Nicméně byl hrdinou večera. :-)
Přidali jsme se k této nevídaně malé obsadě po osmé hodině večer, Zbyněk si objednal Plzeň a na mně už zbyl "jenom" Staropramen. Po hodince došel i Staropramen. Bohužel majitel Ruda zásoby objednal, ale kurýr je doveze až ve čtvrtek... holt, smůla. Ale musím říct, že Staropramen výborný, Zbyněk si pochutnal aspoň na tom jednom plzeňském pivíčku. A pak přišel hřeb večera, sice jsme kačenku se zelím neobjednávali, ale měli jich víc, tak jsme si jednu porci dali napůl. Byla to opravdu jenom chuťovka na zavzpomínání, protože porce byla prťavá a cenu raději uveřejňovat nebudu. V ceně byla i palačinka, která podle jídelního lístku stála $13,50.
Každopádně jsme se pěkně pobavili, nadhodila jsem otázku Entropy, čímž jsme se do konce posezení pořád škádlili, kdo komu co ukradl (prý tvaroh a palacinky jsou slovenské) a kdo že se to má teď lépe (euro neeuro). Ani jeden národ si však nevzpomněl, kdo je nynějším prezidentem Slovenska. :-) Opravdu povedený večer. A novozélandské pivo můžeme "vylít do záchoda" (podle Zbyňka), fakt se to nedá srovnávat, nebo si chvilku necháme zajít chuť.
Nyní sháním někoho do pokojíku, abychom nemuseli platit nájem po dobu, co budeme cestovat, ale mohli se tam vrátit. Přemýšlím, co všechno sbalíme a co ještě potřebujeme dokoupit, tisknu mapky a sháním průvodce na nejznámější traky a místa, prohlížím si fotky a začínám plánovat výlet na jižní ostrov. Hurá hurá hurá, konečně si zase užijeme přírody, klidu, ticha a krásných výhledů, které se nemusí hledat a nemusí se zdolávat žádné velehory. Na jižním ostrově je vše jako na dlani. Teď ještě, aby nám zlevnili benzín, nějak to šplhá nahoru ,a aby nám poslali prachy z fakulty, nějak jim to tam vázne!
Takže odjíždíme cca 16.2. minimálně na měsíc, kdo mi chce co napsat, nechť tak učiní do tohoto data, pak už nebudu komunikovat, hurá. :-P
Fotky z Nového Zélandu.
<< Home