Víkendové odpočívání

Jelikož jsem o víkendu byla "sprdnuta", že na blog dávám málo fotek, musím se trochu polepšit a při té příležitosti napíši, jak si užívám "prázdninové nicnedělání". V týdnu se po práci většinou hrnu na nějaký ten sportík, protože Zbyňa řádí na písku se svými kolegy-profesionály, já se domlouvám s obyčejnými smrtelníky-kamarády na podobné beachové pinkání. Taky se zase musím pustit do squashe, protože nohy začínají lenivět a nechtějí reagovat... nebo že by to byl mozek, který nestíhá dávat příkazy? :) Lužánecký bazén je bohužel zavřený, takže mi zbývá jen kolo, posilka a squash. A s Julčou jsme minule zrušily badmintonové pálky, i když jsme hrály ve větru. ;-)
Když přijedu domů, tak se obvykle maličko nudím, protože sedat k počítači se mi opravdu nechce. Takže si hraju na paní kuchařku a snažím se potěšit Zbyňka svým kuchařským uměním a různými experimenty. :-) (Maso používám méně, takže se mu chudáčkovi v práci smějí, že ho trestám...) Před spaním si čtu Sinuheta, ale zatím mě to nenadchlo tak, jak by mělo, protože už jsem většinou unavené a nevnímám.

Hlavně na víkendy se těším jako malá holka. Zajímavé, že poslední dva víkendy jsem trávila vždy jeden den s Ondrou :) ale asi je to tím, že je "mým vrchním fotografem!. :-) Ondrovi děkuji za to fotografování, zatím je to spíš náhoda, ale další víkend spolu budeme taky... na sborovém soustředění. ;-)
Předchozí víkend jsem strávila na Boskovickém festivalu, který byl podle médií mimořádně podařený, ale já jsem s bratry Rapantovými prošla hlavně historické památky a okolí v přírodě.

Festival jsem okoukla zdálky, spíš jsem nasála atmosféru vytvořenou z občerstvení, stánků s tretkama, pohodových až divných lidí a černohorského piva. Všechny fotky, kterými je autor Ondra, můžete najít zde. Tentýž víkend v neděli jsme si pak se Zbyňou udělali výlet po Brně, resp. po přírodním parku Baba. Není nad to, když člověk vypadne z města do přírody, zbaví se davů lidí a regeneruje. :)

Tento víkend byl ještě zajímavější, protože jsem byla na sobotu pozvána do Zbyňkova rodného města - Podivína. Ačkoli jsem z města viděla jen nádraží, dvě hospody a pár ulic, líbilo se mi tam kvůli onomu "venkovskému rázu" města. Snad budu časem seznámena i s významnějšími stavbami a památkami a Podivín se i pro mě stane městem. :) Bylo o mě moc pěkně postaráno, pivo bylo za lidovku velmi dobře vychlazené a večer jsem strávila se Zbyňkovými kamarády s koštováním vín a společenskými hrami. Na to, kolik jsem toho zmixovala a jak málo spala, byla pak neděle skvělým pokračováním víkendu. Hned ráno jsme vyrazili do Popic, kde jsme se setkali s Ondrou, Pavlem a Kristou a vyrazili směr Pálava (můj první přechod ;-D).

Úsek cesty po asfaltce jsme si museli zkrátit alespoň slovním fotbalem. Po první zastávce (a prvním pivu) jsme se dostali pod Dívčí hrad, kde jsem se snažila udržet tempo s chlapama... Ondra je prostě "divně rychlý", takže jsem si udělala alespoň rychlý výšlap v rámci tréninku a pak už jsem se další celou cestu kochala a užívala si procházky. :) Výhledy na Nové mlýny, Pavlov a další byly parádní. Také následná trasa přes hřeben s vysílačem, Sirotčí hrádek a Stolovou horu byla prostě uchvacující.

Ondrovi se fotky moc povedly...

Moc se mi tam líbilo, počasí nám přálo, ani jsem nezaregistrovala, že sluníčko tak pálí, chladil nás vítr a protože už se krémem nemažu, mám pěkně o(při)pálené ramena. :-) Závěrečná trasa do Mikulova už utíkala rychle, se Zbyňou jsme naši skupinu jistili zezadu, sbírali plody přírody, zpívali si a těšili se na zaslouženou večeři. V Mikulově jsme pak vybrali první slušnější hospodu, dali si pívo a něco do žaludku a čekali na večerní vlak zpět do Brna. Humoru nám i přes unavené nohy neubylo, takže se s velkou randou a malou sázkou Pája snažil sníst suchý rohlík za 1 minutu... a prohrál pivo. :) V buse jsme klimbali a v Brně nás pak některé stihl pořádný liják, který nás stihl předumýt. :-) Všechny ostatní fotky od Ondry najdete zde.

Bylo to strašně fajn, chytla mě cestovatelská touha, takže snad nám vyjde dovolená... kterou ale zatím nebudu prozrazovat, abych něco nezakřikla. ;-)