*/

28.8.07

Svatba v Daňkovicích

Díky sboru (opět) jsem se dostala na mimořádnou víkendovou akci a oslavila s kamarády svatbu "sborového páru" Viktora a Jany. O tom, že sobotní událost, která se protáhne i s přespáním do neděle, bude výjimečná, nebylo sporu už při pozvání. Naši novopečení manželé si už v červnu vymysleli svatbu na jejich oblíbeném místě, ve vesničce Daňkovicích na Vysočině. Bylo tam vážně malebně, byla jsem malinko rozmrzelá, když jsme šplhali na kopec mezi pichláčky a kopřivami, kde se měl konat obřad, ale výhled i celková romantika stála za to. Čekám na pěknou fotku páru, nevěsta byla krásná a netradiční. Sukni měla bílou, ale top byl lesklý fialový a pěkně odvážný. :-)



Doprovázeli jsme celý obřad písněmi, které si pár předem vybral a ačkoli nás nedirigovat náš Honza, i zástupce to zvládl bez větších chyb. Mi u první písničky vypověděly hlasivky službu, protože se těžko roní slzy a zpívá. Ale pochlapila jsem se a držela jsem se, tak mi to přišlo krásné. Pak jsme poblahopřáli a z kopečka se skutáleli přímo k nachystanému občerstvení. Čekalo na nás prasátko, čepovalo se pivo a kofola a další dobrůtky se nosily ani nevím odkud. Přijela také cimbálovka v užším složení, takže jsme si zabékali s nimi, ti méně unavení kolem půlnoci i tancovali.
Úrazem mého večera byla chladnička, ke které nás někdo zavedl, a ukázal nám, kde se chladí volně dostupné panáčky tvrdého alkohol. Ochutnávali jsme, ochutnávali, až jsme zjistili, že nejlepší je tam slivovice a už jen pár dalších štamprliček na zdraví a štěstí ženicha a nevěsty některé z nás zahnalo brzo do postele. Já jsem odpadla tak kolem půlnoci a naštěstí jsem měla tak dobré kamarády, kteří mě dovedli i do postýlky. :-)
Protože už nejsem nejmladší a vím, co se mnou dělá větší množství alkoholu další ráno - holt tělo už toho tolik nezvládá, vzala jsem si předtím "chlastací prášek". :-) Je to doplněk stravy Anti-ethanol a předchází potížím po konzumaci alkoholu (zmírňuje kocovinu, zvyšuje aktivitu jaterních enzymů, urychluje odbourávání v játrech, vzkazuje antioxidační účinky atp.). Prostě výborná věc proti opici. Pravda, nejlepší lék na kocovinu je napít, takže ani mě ráno nebylo do tance. Ale na to, kolik jsem toho vypila, mi stačila vydatná snídaně, která na nás hned po probuzení čekala, a chvilka odpočinku posléze ve vlaku. U snídaně jsme ještě přemýšleli, co se sluníčkovou nedělí, ale z Daňkovic už jsme odvoz neměli a busy jezdily špatně, takže jsme jeli dopoledním autobusem do Žďáru, kde jsme se podívali na poutní kostel Zelená hora a kolem poledne už ujížděli do Brna. Ve vlaku jsem se prospala, takže přijela svěží.
Janičce a Viktorovi jsme děkovali a budem děkovat asi ještě dlouho, protože to byla opravdu krásná svatba a výborně zorganizovaná zábava. Dokonce v neděli při odjíždění svatebčanů všem nutili výslužky, vína, dorty, zůstalo jim spousta jídla i pití. My, co jsme byli odkázáni na státní dopravu, jsme jim bohužel nedokázali více pomoct, což mi bylo líto pouze kvůli Jančině utrápenému obličeji. Snad to nebudou jíst ještě celé září.
Je škoda, že jsem nemohla s příbuzenstvem na chatu a děkuji za pozdravy, které mi po Evičce poslali, ale toho, že jsem akce zaměnila, nelituji. Takže se doufám brzo potkáme na hřibech. ;-)

Fotky ze svatby si můžete prohlédnout v Ondrově fotogalerii zde. Mají popisek, tak snad budou trochu vysvětlující. :)

A to je za měsíc srpen vše, přátelé, doufám, že nebudu plakat, protože mi končí "prázdniny" a již první zářijové úterý se dozvím, co mě všechno čeká v mém budoucím doktorském studiu.