Aktivitami ke zdraví…. nebo k trvalému poškození? :)

Ráda bych napsala něco nového a vtipného, ale nějak se nic moc neděje. Přes týden se snažím co nejdřív urvat z práce a vyjet za město na kole, nebo z Mendláku po cyklostezce na kolečkových bruslích k Olympii, nebo se vyblbnout na squashovém kurtu.

Pozór jeduuu... a jsem ráda, že nespadnuuu. :)

Ani se to nezdá, ale hned je večer a člověk je příjemně znaven, takže pokud má zrovna na kolejích počítač, tak se mrkne na nějakou americkou blbinu a jde spát. Často lituju, že den má jenom 24 hodin. Takových 30 by vůbec neškodilo, hlavně v těch posledních slunečných dnech, které teď zažíváme. Ale na druhou stranu bych se asi moc přepínala, po projížďce za prígl jsem byla ráda, že si můžu sednout, a úplně jsem přehlédla vosu, která mě žahla. Další den jsem šla na 8 ráno na squash a v práci jsem pomalu nedošla ani na oběd, jak jsem měla ztuhlé svaly. A po inlinech jsem měla opuchlé nožičky… Ale endorfiny se uvolňují, takže jdu do postele strašně spokojená. A nejen do postele, ale i ráno se mi dobře vstává = s dobrou náladou, ale s těžkýma nohama, a celý den si užívám. Doufám, že do tohoto rytmu časem zakomponuji i diplomovou práci. ;-)

A o víkendu jsem měla relax v Beskydách, kde to vypadalo na to poškození. Byla oslava narozenin rodinných příslušníků, narozených v srpnu, a měli jsme se vážně královsky. Kotlíkový guláš nad ohněm, dort, plno ovoce, salátů, opékaných párků a pečeného masa, vína, peach vodky, whisky, Metaxy, …

mladí pijou a staří (já) to odskáčou :)

Bylo mi opravdu hodně těžko a ze srpnových perseidů jsem neviděla opět ani jeden, byla jsem ráda, že jsem se z louky doplazila do postele. :)

Ale počasí bylo nádherné a rostlo velké množství praváčků, takže jsem vyrazila dvakrát do lesa a přinesla 2 košíky hříbků. Nádhera a ještě si pochutnám…