Hallo aus Bamberg

Již několik dní jsme strávili v německém městečku Bamberk, který leží přibližně 58km jižně od Norimberku. zleva: ja, Jana, Paja, Jirka, Eliska a Tomik (foti Ondra a Hanicka je asi na zachode)

Cesta z ČR proběhla v poklidu na lince autobusu EUROLINES, kde jsme v Norimberku vystoupili a utíkali na vlakové nádraží, abychom během pár minut nastoupili na „lokálku“ do Bamberka. Bohužel systém kupování jízdenek nám přišel složitější díky absenci klasických pokladen, takže než jsme vystáli frontu na informacích, našli automat a zorientovali se v tlačítkách, vlak nám ujel. V klidu jsme tedy za ubohé pomoci místních policistů koupili lístky a počkali si na další vlak, který jen za 40 minut. Lokálka to byla opravdu moc pěkná, mnohem hezčí než naše Č(asu) D(ost). Během 45 minut jsme byli v Bamberku, kde nás čekala organizátorka Katrin s přistavenými taxíky. Bohužel jsme si taxikáře museli zorganizovali sami, protože Katrin nasedla na kolo a jela nás čekat k našemu novému bydlišti. Taxikáři nebyli schopni nás 8 lidí naskládat se vší bagáží do 2 aut… ale nakonec jsme dojeli na Amelianstrasse a přivítal nás podle očekávání dvoupatrový domeček. Rychle jsme se rozhodili do bytů, kluci dolů, holky do podkroví, trochu se vybalilo a šlo se spát.

Další dva dny jsme zkoušeli a zkoušeli. Když jsme se potkali s lidmi ze sboru, kteří jsou povětšinou Němci z Bamberka nebo přilehlého okolí, provázely mě protikladné pocity. Sice měli velký zvuk a vyzpívané hlasy, ale někteří jsou až moc nabubřelí a důležití. Soprány musí být opět nejvíce slyšet a jsou tam některé „primadónky“, které mají nosánek nahoru. Na zkouškách dirigent Caspar, domácky nazývaný Kašpárek, péroval hlavně nás, protože ostatní dopolední zkoušky nestíhali… chodí do práce, do školy, jen my jsme najmutí na full-time dostupnost.

holky v kostymech

Ale už se to malinko uklidňuje, občas nás ještě překvapí s polední zkouškou, jinak klasický den vypadá následovně:

Ráno se vyspává (já se snažím buď běhat, pokud počasí dovolí, v nedalekém parku, nebo aspoň cvičím doma), pak následuje delší pohodičková snídaně, dopoledne chodíme po městě, nebo na nákupy, následuje návštěva internetové kavárny v čase Happy Hour (hodina internetu za euro pade), pak si ukuchtíme nějaký oběd (kdy se každý stravuje podle svých chutí – holky mají polévky a těstoviny v sáčku, kluci chodí na pizzu a gyros), odpočineme si, počteme knížky, zahrajem karty, dáme si po kavíčku a jdeme na večerní zkoušku s kostýmy a pilováním „choreografie“ na jevišti. Choreografie je opravdu jednoduchá, máme více zpívání než pohybu. V prvním jednání jdeme jako do kostela a přijedou komedianti, takže je sledujeme a zpíváme o tom, že je to pro naši vesničku nové pozdvižení. A v druhém jednání sledujeme představení, reagujeme, zpíváme mezihry apod.
V druhém představení zpíváme jen pár taktů a ještě za jevištěm, takže se nemusíme ani líčit, ani nijak speciálně oblékat. Přijeli jsme naštěstí dostatečně pozdě, aby byly menší role rozebrány holkama z „druhého“sboru. Jsou oblečeny jako přístavní kurtizány a ochomýtají se kolem chlápků. Tyto role jsme si vyzkoušely už v Brně, takže jsme si rády odpustily kvůli pár krokům po jevišti půlhodinové převlékání a malování. :)
Pořádnou prohlídku jsme ještě neměli, ale v neděli máme první úplně volný den (snad to Kašpárek nezmění), a v úterý po premiéře je další volný den s plánovanou guided tour.

Již jsme poznali i německé „pohostinství“. Po středečním představení zorganizovali hromadnou hospodu v bamberském pivovaru Klosterbau. Piva měli asi 10 druhů a bylo moc dobré. Dali jsme si i malé jídélka k pivu, tlačenku ani utopence tam neměli, ale zkoušeli jsme polévku, talíř salámů, sýrové pomazánky apod. Ostatní sboristi se bohužel bavili jen mezi sebou a většinou nikdo delší anglickou konverzaci nezvládá, takže jsme se bavili mezi našima. S potěšením jsme shledali, že paní hostinská je Polka, takže jsme si s ní trochu popovídali a ještě s větší radostí jsme sledovali, že si pro nás Čechy napsala zvláštní účet. Netuším proč, nerada bych jí z něčeho podezírala, ale nakonec se to ukázalo jako výborný tah, protože jsme v hospodě zbyli (klasicky) poslední a po zaplacení našeho účtu paní shledala, že na druhém účtu zůstalo spousta nezaplacených piv a dokonce ji jídel… naštěstí po nás nechtěla, abychom to platili. Ale účet jsme si schovali a večer si Němčourky pěkně podáme… :)

i Bamberk ma sve kanaly... a pak ze to neni jako v Holandsku :)