Poslední den jsme měli v plánu hlavně poslat další balík věcí, abychom po nákupech nemuseli dělat čistku až na letišti. Vytřídili jsme věci, které nebudeme potřebovat po další 2 měsíce a budeme doufat, že balík přijde. Celková váha 13,7 kg. Fajn, večer ještě můžeme nakoupit suvenýry a vejdeme se bez problémů.
Poslání balíku nebyl problém, po vyplnění formulářů a splnění bezpečnostních opatření (oblepení a podepsání téměř celého balíku) jsme zaplatili mnohem nižší částku než jakou by nás stála nadváha na letišti.
Pak se nám bohužel v Hong Kongu rozpršelo a výlety na výhledy jako Victoria Peak nebo Bank of China by nestály za nic. Přemýšleli jsme nad variantou Ocean Parku, kde je kromě vnitřního akvária také venkovní zábavní park, nebo HK gardens a ZOO. První jmenované má drahé vstupné, druhé je zdarma. Zbyněk však rozhodl, že chce vidět trochu historie a tak jsme zamířili do Musea umění. Podle očekávání mně hned první exhibice zlatých mincí – artefaktů z 6000 let před Kristem – nezaujala, proto jsem si půjčila audio přehrávač, který mi o sekcích a předmětech aspoň něco vykládal. Pak už jsem si to měla s čím spojit a bylo to zajímavé. Stejně zajímavá byla i výstava Louise Vuitona, speciální věci a nápady módních ikon. Některé videa mi však přišly smutné až morbitní, některé nic neříkající a jak se z některých čmáranic stalo umění jsem nepochopila. :-)
Po vyčerpávající prohlídce naštěstí v klimatizovaném museu jsme dostali facku venku, protože se počasí umoudřilo. Jelikož se ale den pomalu chýlil ke konci, další museum nemělo smysl. Dali jsme si kafe, rychlou večeři a šli nakupovat za zbylé peníze = má nejoblíbenější činnosti v HK. Úžasný byl Jade market, nerozpoznala jsem rozdíl mezi jade a nefrit. Tuším, že jade je opracovaný a nějak upravený, možná chemicky změněný nefrit, není už tak přírodní. Každopádně jsme přišli před zavíračkou, před 19 hodinou a každá prodavačka nás téměř tahala za ruku, nutila cetky a navyšovala cenu, že to bylo až směšné. Ale koupili jsme pár moc hezkých věcí, Zbyněk získal cenu nejlepšího smlouvače: náramek za navrhovaných 120HKD (hong-kongských dolarů, cca 300Kč) získal za 15HKD (ano, za 38Kč). :-) A v tomto duchu smlouvání jsme se drželi i nákupů na nočním marketu kolem Temple street a Nathan Road. Tam je nejlepší a nejlevnější nakupování v celém Hong Kongu!
Navštívili jsme ještě nejznámější chrám Market Temple, krásně vyzdobený sochami a symbolickými předměty, smradlavý od tyčinek a páchnoucí vody z klimatizace. Zapomněla jsem napsat, že HK má také svůj typický zápach. Někdy je to samozřejmě puch z ryb, řas, prostě od moře, někdy je to přepáleným tukem z fast foodů a nudlí, volně na ulicích je to ale zápach z odkapávající klimatizace. Všude jsou mokré cestičky z vody, v obchodech cedulemi varují na mokré podlahy a chytají vodu do kbelíků, na poště jsme zase viděli, jak hadrou na dlouhém bidle utírali větrací šachty. Takže kromě velké vlhkosti, která se na člověku sráží, je běžně postříkaný i od vody z klimatizace, která kape z okapů, střech nebo přímo z větráků. Blé, když jsme na jednom chodníku viděli dírky, které odkapávající voda časem udělala, čistá voda to asi nebude.
Noční market opravdu začíná kolem 17 hodin a podle počasí končí až o půlnoci. Tentokrát jsme měli „štěstí“ a začalo pršet, takže kupci začali sklízet už kolem 9 hodiny. Někteří zase chtěli prodat, hlavní výhodou však bylo, že jsme neutratili všechny peníze a jeli se brzo sbalit a spát. :-) Zbyněk objevil levný obchod s outdoorovým vybavením a „oplakal“ odchod z tak levného obchodu jen s 3mi věcmi. Také se však ukázal jako skvělý společník k nákupům, protože smlouval ceny tak, že mi bylo prodávajících líto, že jim nedáme vydělat. :-) Byl to skvělý zážitek. Lépe než naši Vietnamci, kteří mají jen naučené fráze, uměli cizí jazyk, dalo se s nimi i popovídat a byla to sranda. Také mají kvalitní věci, je to všechno sice šité v Číně, ale nejsou to všechno takové hadry jako u nás. Kopírují a vesele prodávají známé značky, ale asi se to tam tak neřeší.
Večer už jsme jen zabalili, trochu se prospali a ráno v půl páté vstávali, abychom chytli první autobus na letiště 40HDK (naštěstí jel, a proto jsme nemuseli jet drahým Airport train 100HKD nebo ještě dražším taxíkem 400HKD). Přijeli jsme, zkontrolovali váhu kufrů, tentokrát už „jen“ necelé 2 kg nadváhy na každý kufr, přivřou oko, když je kufr do 23 kg. A byli převedeni na let jiné společnosti, protože naše milá Air New Zealand měla z Aucklandu zpoždění a my bychom nestihli letadlo v Londýně do Vídně. Letadlo společnost Quantas bylo při vletu a při přistání trochu na rozsypání, 3x restartovali systém na přehrávání videí, ale servis byl prima. Pořád nosili nějaké jídlo, občerstvení a já si dala do nosu 3 Heinekeny... jako přípravu do ČR. :-) Let z Londýna už proběhl rychle a v pohodě, i když to byl Airbus! Jen jsem byla hrozně unavená a stále jsem se z časového posunu nevzpamatovala. Večer nevydržím a ráno se budím kolem 5. Z letiště nás vyzvedl kolega Vlastík a bezpečně nás dovezl až do domečku.
A je tady krásně!!! Takže se těším brzo na viděnou u chlazeného lahodného moku z chmele. :-)
Fotky z Nového Zélandu.
