Oznámení

Aneb sranda musi byt!

Rozklikněte pro více informací :-).

OslAvujeme, voláme!! Inženýři :-)

Hurááá, děkuji všem, kteří na mě mysleli. Určitě to byla ona magická síla vycházející z vás než vědomosti z intenzivního měsíčního učení a strádání, která mi pomohla získat titul. :-D

Byla to úúúleva, nebudu popisovat, jak to probíhalo, jen stručně:
- u obhajoby mě moc neposlouchali, vyřizovali papíry, ťukali si na počítači apod. Pak jsem ale začala o metodě, která je NEJLEPŠÍ (na řešení algebraických rovnic pomocí direfenciálních ;-)) a začalo je to zajímat, tak se pak i ptali a byli překvapeni, jak to všechno krásně funguje. Já jsem to nevyzkoumala, jen ověřovala a dělala rozhraní. ;-) Obhájila jsem za A.
- jednu otázku jsem měla nadrcenou, takže zkoušející viděl, že jsem se to učila a i když jsem měla u jednoho algoritmu okno a nevěděla jsem přesně, jak funguje heuristika, dal mi za A.
- oříškem byl externista, který se chtěl dozvědět něco o paralelismu u procesů a událostí, o příkazech specializované knihovny na simulaci diskrétních systémů apod... trochu narazil. Chytala jsem se jen v teoretických věcech, ale při každé možné chvilce, kdy se mi nesnažil pomoct jsem házela pojmy, které s tím souvisely. Nakonec mi dal známku C.

Pak se komise poradila, netrvalo jim to dlouho, já se mezitím schovala Zbyňkovi pod sako, protože se mi děsně chtělo brečet, jak už jsem to měla za sebou a sdělili mi teda výslednou známku za B (stupnice je od A - nejlepší po E - ještě prolezl :-)). A to už jsem vyšla a všechno ze mě spadlo, radostí jsem si pobulela, rozeslala SMSky a šla na panáky.

A dneska jsem stihla připravit se na zítřejší přijímací zkoušky, které už snad budou jen formalitou, zajít se Zbyňkem na squash (a všechny svaly mě budou bolet, jak nejsou zvyklé) a zmenšit si počet absencí ve sboru. A už se těším až si užiju trochu klidu a nicnedělání, protože teď je pořád jakési vyřizování, zítra je derniéra (již třetí) muzikálu Hradeb a ještě to pořád musím zapíjet... :-) snad si odpočinu o víkendu na chatě s rodinou. Už se těším.

Takže ještě jednou dík za podporu a...
Promovaní inženýři, sinus, kosinus, deskriptíva,
promovaní inženýři, kdo je tu inženýr, ať s námi zpíváááá, lalalala lalalááááá.
:-D

Poslední zápis před bitvou...

Na dnešek jsem spala dobře. Večer jsem se přidala k partě oslavujících inženýrů, kteří získali titul v pondělí a v úterý, dala si dvě piva a spala jak špalek. Dnes v šest hodin jsem otevřela očičko a už mi zase v hlavě začaly skákat multiplexory, řadiče a klasičtí skřítkové informatiků = nuly a jedničky. Teď jsem dotáhla obhajobu diplomové práce, napsala si kartičky, kdybych měla výpadek dat, které mám v normálním stavu uloženy permanentně, ale chybou systému si na ně prostě nevzpomenu. :) A zopáknu pár informací, které se mi rády pletou a vyrazím na fakultu.
Nepříjemný pocit, šimrání v žaludku a zvýšený tep mám, ale už jsem si odbyla hysterické chvilky, kdy jsem třeba při hledání halenky vyházela všechny věci ze skříně, protože jsem ji nemohla najít. V pondělí jsem vstřebala atmosféru na fakultě mezi potícími se studenty na chodbě před zkouškovou místností a tehdy mě to dost vzalo. Uklidňující byl můj vedoucí, za kterým jsem šla prodiskutovat poslední změny v obhajobě. Včera jsem strávila půlden v oné samé části fakulty jako podpora Zbyňkovi. To jsem musela být uklidňujícím prvkem já. Slyšela jsem, že když si něco říkáte dlouho, po chvíli tomu začnete věřit. Takže jsem uklidňovala, uklidňovala, až jsem uklidnila i sama sebe a dnes se celkem těším až jim to tam začnu všechno povídat.
Doufám, že nebudu mít okno jako se to stalo Zbyňkovi. Jedna otázka moc pěkná, učili jsme se ji... ale nevzpomněl si na pojmy, přesné definice a už to jelo. S druhou otázkou měl smůlu, protože mladej borec z komise (známý dusič) se projevil. Začal s ním probírat něco, co jsme v povinných předmětech probírali okrajově, žádné hlubší aplikace a souvislosti v praxi jsme nepromýšleli. Borec se tím zabývá, takže to zná a holt Zbyněk vařil z vody, jak se dalo. Každopádně ať to nenatahuju, diplomku měl pěknou, to mu nechali za B, a z ústní prošel taky.

O víkendu jsme už opravdu měli krize, pořád jenom učení a učení, Zbyněk ztratil 5 kg svalů, já jsem 5 kg přibrala (ne svalů) :-))) a pořád převládala beznaděj, že nás vykoupou. Ne, přeháním, jen to, že jsem se 2 týdny nehýbala a dělala pořád stejnou činnost, bylo psychicky únavné. Přeneslo se to i fyzicky, hodina spánku během dne nebyla ničím výjimečným.

Takže toť o stavech a pocitech před bitvou. Děkuji všem, kteří mi drží palce, kteří na mě myslí a kteří mi věří... doufám, že nezklamu ani je, ani sebe. Svědomí ohledně přípravy mám čisté. Dám vědět, jak to dopadlo. :-)

Čas šprtání v klidu na zahradě...

... nebo opalování s učením?
Každopádně se fakt učím, jen jsou třeba pauzy. Třeba na procházení portálů s vtipnými obrázky: v období, kdy jsem bydlela na koleji v Holandsku a psala obdobné vzkazy v angličtině, mi moc do smíchu nebylo. Spíš se mi občas z těch hrůz zvedal žaludek...
Takže Vy co neuklízíte a není Vám špatně z čistoty, respektujte naše potřeby a uklízejte, i když Vám to přijde zbytečné. :-)

Ale teď už jsem se zasmála, neboj, smysl pro humor mi ani při stresování se státnicema nechybí.