*/

30.1.07

Novinky - blbinky

Dneska jsem si dokonce povídala už i s toustovačem... to, že si povídám s mým notebookem, když mu vyhrožuji, že jestli nezačne dělat požadované úkony, tak poletí z okna, už považuji za "přijatelné", ale když si povídám s prskajícím toustovačem, už asi něco znamená... Možná jsem málo mezi lidmi, pracuji z domu - věnuji tomu dopoledne, odpoledne se pak otočím v práci nebo ve škole kvůli diplomce a večer se něco děje. Ale i to odpoledne asi stačí, abych si tu připadala opuštěná... spolubydlící dnes přijela na zkoušku a zase odfrčí domů.
Sníh už zase slezl, škoda škoda, tak jsme si v neděli s klukama (Ondřík, Staník a Kuba) pěkně zablbli na sáňkách na Kraví hoře. :) Sníh byl sice mokrý, ale pěkně jsme se zadýchali šlapáním kopce nahoru a napapali se sněhu při cestě dolů. Byla jsem pod termoprádlem tak mokrá, že jsem se musela u kluků na privátě usušit a mezitím mě nakrmili, přiopili a procvičili bránici na týden dopředu. Hráli jsme hru Aktivity a doufám, že až si Ondra přečte, jak se mi tam u nich moc líbilo, zase mě na podobnou akci pozvou. Tentokrát už taky přinesu něco na zub. ;-)
A jinak na víkend zatím nic nechystám, takže kdybyste Brňáci měli nějaký nápad, jsem pro... nejlépe nějaký výlet do přírody (i na blátě).
Pěkný den. :)

26.1.07

Hradby

Pořád se chlubím, já vím... ale protože ještě hrajeme, chci Vás tím nalákat, abyste se přišli podívat. Včera to bylo moc prima, ale už nebyl plný sál, což je škoda.
Můžete si přečíst, co o nás napsal deník Právo (dne 20.1.2007, autor: Alena Borková)

Talenty zrají už na konzervatoři
Přesvědčilo o tom uvedení brněnského muzikálu Hradby

Operní studio JAMU Barka v Králově Poli bylo po čtyři večery v minulém týdnu přeplněno mladými diváky. Konala se tu výjimečná akce - muzikál Hradby studenta čtvrtého ročníku zpěvu na brněnské konzervatoři Martina Kuxe, který je autorem hudebního ztvárnění.
Spolu se svou matkou Taťánou Královou vybral pro inscenaci historický námět z 17. století. Děj, jenž dává nahlédnout do údobí obléhání Brna švédskými vojsky, je vzdálen jakékoli suché popisnosti či rozvláčnosti; stmelen a propojen romantickým milostným příběhem probíhá živě a v působivém dramatickém vystupňování s prolnutím linií poetických, drsných i jemně ironických.
Výrazově intenzívní písňové texty Taťány Králové jsou organicky zapojeny do libreta Jakuba Kruliše; odlehčeně vyznívá užití brněnské hantýrky jako "řeči lidu". Hudební výrazivo není lacině líbivé, ale stojí spíše na hranici žánrů a nastiňuje smět dalšího vývoje mladistvého tvůrce.
Na úspěchu inscenace se ovšem podílí energie a tvůrčí invence
celého týmu nadšenců. Nápaditá režie Kristiany Belcredi (pedagog Alena Vaňáková, JAMU podtrhla emocionálnost a zároveň srozumitelnost obsahu v souladu s historicky opodstatněným i dnešním sklonem k pojetí než naturalistickému; jednoduchá scéna i kostýmy výstižně odpovídaly námětu (Sylva Marková).
Lví podál na účinku provedení měly pěvecké a především herecké výkony hlavních postav, většinou studentů konzervatoře, JAMU i jiných škol. Na vynikající úrovni se projevil žák třetího ročníku Jiří Procházka jako vojenský velitel a podváděný manžel; jemnou citovostí obdařila roli jeho nevěrné manželky Linda Keprtová (v alternaci s Magdalenou Novotnou).
Jejího milence přesvědčivě ztvárnil Zdeněk Nečas (anebo Jakub Tuček). Chválu zaslouží herecký výkon Radka Korčáka v roli velitele de Souches či postava švédského generála Torstensona, v níž měl Jan Šťáva možnost pochlubit se nádherným basem. Menší role i vstupy členů Vox iuvenalis podpořily režijní koncepci, stejně jako orchestr pod taktovou Ondreje Olose.

Divadlo Barka čekají ještě reprízy
Po neuvěřitelném diváckém úspěchu prvních čtyř uvedení původního muzikálu Hradby se pořadatelé rozhodli přidat ještě několik repríza uspokojit tak ty, na které nezbylo místo v malém prostoru bezbariérového divadla Barka s kapacitou pouhých 150 míst. Tyto reprízy se uskuteční 25. ledna, 9. a 24. února a 10. března 2007 v Bezbariérovém divadle Barka (Sv. Čecha 35a, Brno, Královo Pole, vždy v 19.00.

A ještě pár fotek... ;-)

všichni, co se na muzikálu nějakým způsobem podílí
(sbor: holky jako markytánky, kluci jako mix lúzy a švédských vojáků)

brněnská lúza :) (zleva: Bára, já, Krista a Julča)

25.1.07

čtvrteční upload

Pořád čekám na nějaký impuls, který by mě donutil k psaní a sdělování zážitků. Ale všechno je tak podobně stejné, žádné vzrůša se nedějí a krásné chvilky, které mě naplňují, jsou začleněny do běžného života stejně, jak to probíhá určitě i u Tebe.
Ve škole už jsem "zdárně" ukončila studijní program a čekám na státnici a dopisuji diplomovou práci. Slovo zdárně je míněno v radostném smyslu, ale na červený diplom to nebude, známkami se bohužel chlubit nemohu. Ale mám to za sebou. Na příští semestr plánuji pokračovat pouze v základech francouzského jazyka, určitě se to bude hodit... přesné plány sice ještě nemám, ale ráda bych o prázdninách, které snad nebudou mými posledními (ráda bych pokračovala na doktorantském studiu), podnikla nějakou cestu - stačí po Evropě. :) Láká mě toho strašně moc a s využitím přespávání pod stanem nebo na "volných pohovkách" podobně jako ve Švédsku bych projela nějaký kus země. Jednak by byl prima západ: Belgie, Francie a Portugalsko, ale takové Rumunsko, Bulharsko a třeba až nějaký kousek Asie by nemuselo být k zahození. Však my to se Zbyňou nějak naplánujem společně se stěhováním. Čeká mě velké rozhodování mezi relativně komfortním bydlením v Mokré hoře na privátě nebo kolejním pokojem se zvýšeným adrenalinem kvůli zaměstnancům na správě kolejí. Uklidňující na tom je, že už na to budeme dva. :) Ale ještě předtím budeme hojně a do MRTVA! slavit tituly. (Doufám, že bude co. O:-))
Ale ještě je tu zima a konečně sníh, který je třeba využít! Jen co dovezu výbavu, vyrazila bych na hory. Určitě se vyplatí zajet jen na den do Rakouska a pořádně si zajezdit. Lidí bude asi všude plno, ale v rakouských střediscích se mi zdá, že se to lépe rozprostře. Evička úspěšně skládá zkoušky a zápočty v prvním semestru na vysoké (musím ji veřejně pochválit, je moc šikovná :-*), takže po ukončení všech bude taky ráda relaxovat na horách, třeba to spolu nějak skloubíme.

Takže zatím užívej zimu, já se o víkendu chystám na sáňkování. :-D
A jeden optimistický obrázek na konec... Usmívej se! Svět je krásnýýýýý.

19.1.07

...pokračování...

4.1.07

Nový rok a nová předsevzetí?

Dlouho, dlouho jsem přemýšlela, co bude náplní nového příspěvku. A dlouho jsem se odhodlávala a nacházela čas jej napsat. Nemohu Tě, můj věrný čtenáři, zklamat. Proto Ti věnuji alespoň pár řádků o ukončení roku 2006 a přání do toho roku nového.

Příjezd do rodného města byl zahájen velice podařenou akcí se spolužáky ze střední školy. Plánovali jsme to dlouho dopředu, zásluhu na organizaci mělo jen pár lidí, ale sešlo se nás mnoho. Dobře jsme se bavili, pili, tancovali a ze Stodolní se odjíždělo k ránu. Moc ráda jsem je všechny viděla.
diskutujeme o životě ;-) (Verča - Praha, já - Brno, Michal - Ostrava)

na střední hodné holky, teď už žádné neviňátka (já, Pepa, Zuzka, Lenka)

Vánoce jsem pak strávila v poklidu, ráda jsem viděla příbuzné, i když jsem neměla dost času si s nimi pořádně popovídat. Štědrý večer byl ve jménu pohádek a uzobávání dobrot (opravdu jsme se všechny holky doma držely a jsem zvědavá, jak dlouho budou cukroví a čokoládky ze stromečku likvidovat, já jsem si do Brna vzala jen hrstku). Hlavně jsem byla ráda, že mám chvilku klid a nemusím na nic myslet.
Už ve středu jsem ale ujížděla do Brna, abych zastoupila kolegyně v kanceláři, které měly dovolenou. Kromě pohodové práce, kdy nikdo nic nepřeháněl s úkoly, se mi ale dostala do rukou zakázka na dodávku z naší firmy sponzorovaná fondy z EU. Takže čím se teď stresuju jsou formuláře a postupy na správné vypracování nabídky.
Vlastně ne, špatně! Nestresuju... pouze se tím zabývám. ;-) Čímž jsem se dostala k avizovanému přání. Nerada bych to nazývala předsevzetím, protože co bych měla plnit, musím odhodláním a vůlí plnit pořád. (To mi připomíná, že jsem se konečně po 4 měsících po příjezdu z Holandska - zemi tučných sýrů dostala na svou původní váhu před Holandskem... pomalu, ale jistě. Není to vidět, ale věřte mi, cítím se fajn. Občas... když na mě můj drahý "nehodí" špatně skrytý kritický pohled. ;-D ) Takže přeji i Tobě, ať se snažíš užívat pěkné chvíle, děláš to, co Tě baví a najdeš zálibu i v tom, co Tě nebaví, ale co musí být. Taky bych si ráda vyměřila víc času na setkávání s kamarády, ale pořád ještě věnuji a chci věnovat každou volnou minutu tomu, na kterém mi teď nejvíc záleží... osobnímu PC? :-)

A čemu že se věnuji tak urputně teď, že nemám moc volna? Ochotnickému divadlu. :) Sbor totiž oslovila amatérská režisérka z JAMu, která má jako semestrální projekt historickou hru-muzikál Hradby. Je o obléhání Brna Švédy a pár lidí ze sboru, kteří jsme se neprozřetelně přihlásili už v prosinci, že do toho půjdeme, dělá křoví a sbor ve většině scén. Celkově není hra dlouhá, obsáhlá ani náročná na počet herců, ale po 14 dní nás každé odpoledne čeká nacvičování jednotlivých scén, zažití si pohybu a akce na jevišti společně se zpěvem a reakcemi na hlavní role. Já jako ochotník z dob základní školy, kdy jsem hrála pejska v pohádce O pejskovi a kočičce a pár vedlejších rolí čertů, vypravěčů apod., se směju, když volám: "Zabijte ho, zrádce, patří na šibenici." a hloupě se kroutím, když mám jako markytánka svádět vojáky. :-D Prostě je to legrace a už příští čtvrtek bude premiéra. Naštěstí se jedná jen o pár představení, takže ostuda snad nebude moc velká. :)
A kdybyste se přece jen chtěli přijít podívat, zde je pozvánka s informacemi:

Ještě jednou mnoho úspěchů v pracovním i osobním životě a hlavu vzhůru, už je líp! ;-)