Pozvánka

Před odjezdem ještě poslední info ke koncertu:


Lístky seženete i u mne. Koncert v jeskyni je už ale beznadějně vyprodán.

Čaues.

Hello my friend,

asi se dlouho neuvidíme. V sobotu 2.9. odlétám na dovolenou se sestrou, kterou ani nevím, jak jsem si zasloužila, ale mí milí rodičové nás vyslali na odpočinek. Na týdenní odpočinek za sluníčkem ke Středozemnímu moři.

A jinak sháním privát, protože jsem nedostala koleje. Takže kdyby mě někdo chtěl....


Měj se krásně,

Pavla

Víkendové odpočívání

Po náročném týdnu jsem se těšila na víkend, jak si pěkně odpočinu, budu koukat na filmy, dlouho spát... V sobotu jsem ráno sice koukala na film Šifra mistra Leonarda (Da Vinci kód), který splnil má očekávání, leč kniha byla mnohem lepší. Ale na připomenutí to bylo moc hezké. Na film jsem se dívala hlavně kvůli mé spolubydlící, která spala skoro do poledne, tak abych jí nebudila. Ale po obědě už mi to nedalo, a protože jsem byla moc ráda, že meteorologům nevyšla deštivá předpověď, vyrazila jsem na sluníčko a ven na nějaký cyklovýlet. Trasu jsem extra vymyšlenou neměla, jen že nějak dojedu do Mariánského údolí. A takhle to nakonec dopadlo: 50-ti kilometrová trasa.

Takže mi večer Zbyňa nalil 3dcl výborného André a já usnula jako špalek. :)
Dnešní dopoledne je také v poklidu, i když jsem spolubydlící vzbudila mnohem dřív O:-) a odpoledne se půjdu projet na bruslích. Protože je zase krásně a sluníčkově. Takže nakonec jsem s víkendem spokojená, i když mi skoro všichni kamarádi ujeli z Brna nebo mají moc práce.

Pozvánka

Ráda bych Tě pozvala na koncert sboru VOX IUVENALIS v měsíci září. Tyto informace jsou předběžné a neúplné, ale je to vše, co mi bylo zasláno sbormistrem. Pokud bys měl zájem o vstupenky, určitě se na mne můžeš kdykoli obrátit, budu velice ráda.

Pá 22.9. v 19:00 hod.: koncert v Konventu Milosrdných bratří na Vídeňské

Ne 24.9. v 18:00 hod.: koncert v Eliščině jeskyni, Moravský kras:
Cena bez dopravy: 100,- Kč (vstupenka na koncert + vstupenka do jeskyně) nebo
cena s dopravou busem od Bohémy a zpět: 200,- Kč (vstupenka na koncert + vstupenka do jeskyně + doprava tam i zpět)

Eliščina jeskyně

Program:

Zdeněk Lukáš: Requiem (Requiem aeternam, Dies irae, Lacrymosa, Ofertorium, Hostias, Sanktus, Agnus Dei)
Vytautas Miškinis: Moteta (Ubi caritas et amor, Tota pulchra es, Tu es Petrus, Tantum ergo, Ave Regina caelorum, Beata es, Maria
Richard Toensing: Vinea mea electa
Kryštof Penderecky: De profundis (?)
Arvo Part: Magnificat

Aktivitami ke zdraví…. nebo k trvalému poškození? :)

Ráda bych napsala něco nového a vtipného, ale nějak se nic moc neděje. Přes týden se snažím co nejdřív urvat z práce a vyjet za město na kole, nebo z Mendláku po cyklostezce na kolečkových bruslích k Olympii, nebo se vyblbnout na squashovém kurtu.

Pozór jeduuu... a jsem ráda, že nespadnuuu. :)

Ani se to nezdá, ale hned je večer a člověk je příjemně znaven, takže pokud má zrovna na kolejích počítač, tak se mrkne na nějakou americkou blbinu a jde spát. Často lituju, že den má jenom 24 hodin. Takových 30 by vůbec neškodilo, hlavně v těch posledních slunečných dnech, které teď zažíváme. Ale na druhou stranu bych se asi moc přepínala, po projížďce za prígl jsem byla ráda, že si můžu sednout, a úplně jsem přehlédla vosu, která mě žahla. Další den jsem šla na 8 ráno na squash a v práci jsem pomalu nedošla ani na oběd, jak jsem měla ztuhlé svaly. A po inlinech jsem měla opuchlé nožičky… Ale endorfiny se uvolňují, takže jdu do postele strašně spokojená. A nejen do postele, ale i ráno se mi dobře vstává = s dobrou náladou, ale s těžkýma nohama, a celý den si užívám. Doufám, že do tohoto rytmu časem zakomponuji i diplomovou práci. ;-)

A o víkendu jsem měla relax v Beskydách, kde to vypadalo na to poškození. Byla oslava narozenin rodinných příslušníků, narozených v srpnu, a měli jsme se vážně královsky. Kotlíkový guláš nad ohněm, dort, plno ovoce, salátů, opékaných párků a pečeného masa, vína, peach vodky, whisky, Metaxy, …

mladí pijou a staří (já) to odskáčou :)

Bylo mi opravdu hodně těžko a ze srpnových perseidů jsem neviděla opět ani jeden, byla jsem ráda, že jsem se z louky doplazila do postele. :)

Ale počasí bylo nádherné a rostlo velké množství praváčků, takže jsem vyrazila dvakrát do lesa a přinesla 2 košíky hříbků. Nádhera a ještě si pochutnám…

zase výletování

Jelikož mi cestovatelská vášeň nedá sedět na jednom místě, musela jsem přes týden odjet se sborem do pardubického kraje, přesněji do města Polička. Od neděle sice pršelo, ale v denním nácviku 6-ti hodin nám to jen pomohlo, abychom se naučili 3 nové cykly, které budeme prezentovat na nejbližších koncertech v září. Jedna věc je od Zdeňka Lukáše Requiem, které je známé, další od K. Pendereckiho De profundis, což je úžasná kompozice pro 3 sbory (my to zvládnem sami ;-)) a v chrámech či takových jeskyních (snad to vyjde), bude znít úplně nadpozemsky. A posledním kusem je Mše (klasika - Kyrie, Gloria, Sanctus, ...), kterou napsal G. Rossini. Takže zase jiné nastudování, tentokrát je mše pro sólisty, 2 klavíry a harmonium a sbor. Je úplně úžasná, hlavně fugy. No, milovníci Händela se mají na co těšit, je to dost podobné, i když ne v takovém rozsahu. Taky proto se mi to moc líbí. :)
Během upršených dnů jsme naštěstí měli možnost vyblbnout se v tělocvičně, takže jsme hráli volejbal, házela jsem si baskeťákem na koš a prováděli jsme i atletické výkony přes kozu, na kruzích apod. :) Ve středu se udělalo celkem prima počasí = nepršelo!, takže byl vyhlášen volný den určený pro výlety. Přidala jsem se ke skupině nejakčnějších lidí z našeho sboru a dle plánované 30km trasy jsme vyrazili na túru do Žďárských vrchů. Prošli jsme z Oldříše přes Telecí, Pustou Rybnou, podívali se na Zkamenělý zámek, Karlštejn (pouze kaple - ne KARLŠTEJN :)), Devět skal a najedli se v hospůdce v Křižánkách a už jsme přes Svratku spěchali na poslední vlak, který jel zpátky do Poličky. Celkem jsme ušli 37 km a jakmile jsme se museli po pivečku na dobrou noc zvednout, abychom došli na ubytovnu, nohy už málem nesloužily. :) Ale výlet to byl výborný, počasí vydrželo.
Zato dnes, kdy jsem se vrátila ze soustředění se sluníčkem, mraky se přihnaly pěkně rychle. Se Zbyňou jsme naplánovali celodenní výlet na kolech. Vyjeli jsme dopoledne, vzali jsme to kolem príglu (Brněnské přehrady), konečně jsem navštívila i hrad Veveří, tyčící se na kopci před Veverskou Bitýškou u přehrady, kde bohužel nebyly žádné slavnosti, ale i tak stála návštěva za těch 5,- korun vstupného. :) A pak jsme jeli přes Chudčice a Čebín do Drásova. Volejbalová družstva z okolí měla tradiční sobotní turnaj, tak jsme si dali pauzu, pivko a povzbudili Zbyňovy kamarády. Na cestě zpátky, ale hned u Malhostovic nás přepadl deštík, který se změnil v pěkný lijavec. Před Lipůvkou jsme to švihli na Kuřim, kde si dali večeři a hlavně něco na zahřátí, a jako ostudy se už z Kuřimi svezli vlakem do KrPole. I tak jsme byli mokří až v batohu. Takže celkově jen kolem 36km.
A jelikož teď už zase bude asi pořád jenom pršet, zbývá ten squash či ping-pong. :) Těším se na výzvy! Pěknou neděli a zase na slyšenou! :-*

Nově z Brna

Ještě jsem zapomněla na oheň, který se konal v Brně na príglu U kosa a jediný šikovný chlap, který byl schopen ten oheň zajistit byl Chipr s malou pomocí při řezání dřeva. Ale opravdu jenom malou pomocí... stydím se i za ostatní.

osvěžení během tvrdé práce

klobásky..mňam mňam

Zdravím po dlouhé době a z jiného místa - web je sice umístěn pořád stejně, ale přece jen příspěvky už nebudou tak zajímavé, ani dlouhé-což je pro někoho fajn, že?. :)
Byla jsem překvapena, jak rychle jsem si zvykla na přechod z holandského života na ten český. Místo exchange kamarádů jsem se přimkla k rodině a k českým kamarádům, holandskou ukrajinu jsem vyměnila za jiný český šroťácký trek a místo holandské placatiny se těším na slovenské kopce. Jediné, co si pořád držím jsou kontakty z Holandska, sportování a holandský typ stravy. Maso s přílohou mi prostě nechutná, už vůbec ne na oběd, takže se cpu zeleninou a ovocem. A musím shodit to, co mi zůstalo navíc ze země tučných sýrů. :)
Po té, co jsem se vrátila, jsem strávila asi 2 týdny v moravskoslezském kraji, tedy v rodné Ostravě s výlety do Beskyd, a dostala jsem se k brigádě na juniorském mistrovství Evropy v Agility jako tlumočnice. Tlumočila jsem cizincům, ne pejskům. ;-) Pomáhala jsem s organizačními věcmi, při dotazech, vyhlašovala upozornění a také jsem si zkusila, jak se takové závody moderují. Měla jsem příležitost se podívat, jak to na takových závodech vypadá, jak jsou pejsci vycvičení a jak poslouchají. Už se těším až bude nějaké mistrovství dospěláků, protože to prý stojí za to. Jestli to neprošvihnu, tak dospěláci už mají pejsky tak vycvičené, že je ovládají ze vzdálenosti 10m a neběhají vedle nich jako děti, které to ještě uběhají. :) Každopádně jsme si s Evičkou, která tam dělala pomocnici, obě přály pejska. :)

1. nejmladší účastník 2. zúčastnilo se i družstvo Holandska

A taky jsem ještě stihla s Martinem kousek Letní filmové školy v Uherském Hradišti. Ale musím napsat, aby mě někdo neosočoval (že Pavle!;-) ), že jsem ho spíš jela navštívit a zavzpomínat na předloňský ročník, než sledovat filmy (jeden den nás nic nezaujalo a druhý den nevyšlo počasí) O:-). Ale víkend to byl moc fajn.
Na konci července jsem se přestěhovala do Brna na koleje, což bylo dobrodružství. Nevím proč, ale byla jsem z balení do Brna mnohem více nervóznější než z balení do Holandska před půl rokem. Asi proto, že jsem nějak podvědomě věděla, kolik věcí doma zapomenu. Mezi jinými jsem si nesbalila skoro žádné podzimní oblečení, takže všichni víme, jak to vypadalo poslední 4 dny (zima jak v psírně! - jee, zase ti pejskové :) ) a já už se 3 dny necítím ve své kůži. A ještě za to může Zbyňa s Merym, se kterými jsem byla běhat, úplně mě zničili a tím se mi zeslabila imunita! No určitěěěě!! O:-)
Takže nakonec bydlím na Purkyních, i když jsem chtěla Listovky, jako rituálně každé prázdniny, ale ubytovatelky měly problém... jako rituálně každý rok. :) Ale zase na druhou stranu si to musím užít, protože to je možná naposled. Ještě totiž nevím, zda budu mít koleje i přes můj poslední studijní rok. Upřednostňují totiž studenty, kteří bydlí na kolejích dlouhodobě bez ohledu na to, jestli by měli trvalé bydliště kousek za Brnem, před těmi, kteří bydlení přerušili a bydlí daleko. Takže kdybyste věděli o nějakém privátku, na konci srpna se rozhodne. Dík. :) PS: Za postel a internetové připojení nabízím uklízení a vaření. :-D
A aktuálně si tedy užívám práci ve stejné firmě, ze které jsem odešla před půl rokem. Situace se maličko změnila, moji práci přebral nově najatý člověk a já dostala něco trochu jiného, ale baví mě to a jsem spokojená. Ráno vstávám plná elánu, těším se do práce, odpoledne se něco podnikne venku a večer se relaxuje až do usnutí. :) Ale to jen proto, že vím, že během roku to ještě bude jinak a nebudu sedět v kanclíku každý den, každý týden, každý měsíc... čteš si blog v práci? Tak to mě mrzí. :-) Ale taky mě to čeká, neboj se nic! ;-)

A pozor, nějak se nám ten příspěvěk rozrůstá... tak abych to zase nepřešvihla. Ještě jsem při ranním surfování narazila na super web o expedicích angličanů a slováků a jsou tam překrásné fotky. Mrkni se.

Ruda Švaříček> New Guinea (Pururambo) Prova-Roraima

Pavol Barabáš> South African (Omo)