Předběžný plán zbylých pár měsíců

PS: první týden v červenci mám zkoušku... ale pak už do ČR :-/ ja necuuuuu

A koupila jsem si tulipánky a udělala si radost. :-D

Alkmaar & Zaanse Schans

Včera nám opět počasí přálo a já se zamilovala do Holandska. :) Vyjely jsme s Karoliinou a australankou Clare zase o kousek dál na sever do oblasti Noord-Holland do městečka Alkmaar. (Fotogalerie č. 5 Alkmaar) Malé městečko, které bývá většinou pokojné a prázdné, až na pátky. Každý pátek od 10 do 12 hodin dopoledne se koná na hlavním náměstí obrovský trh se sýry značky Gouda. Přijeli jsme na nádraží po půl desáté a libovaly si, jak jsme to krásně stihly a kolik máme času. Ale jak jsme procházely centrem a dostávaly se do čím dál většího houfu lidí, bylo jasné, že nejen my jsme si přivstaly. Pár uliček od náměstí už to začala být tlačenice a já si vzpomněla na poklidný výlet do národního parku, kde jsme na cyklostezkách potkávaly jednu rodinku během hodiny. Všude jsme viděly skupiny Japonců a kupodivu jsem poznala i hodně Čechů (podle češtiny, že jo;) ). Dorazily jsme po 10 hodině, kdy už nošení a vážení sýrů bylo v plném proudu. Celý proces komentovala do mikrofonu žena, která stihla vystřídat několik jazyků, takže jsme se v angličtině dozvěděly, že jedno kolo sýru váží kolem 12 až 15 kilo. Kvalita jednotlivých vzorků je testována přímo na místě několika inspektory, kteří mají speciální "vrtátko" a ochutnávají z každé skupiny sýrů. Šťastlivci, kteří stáli vpředu hned u hrazení a na správném místě, dostali ochutnat taky. Co se dělá s těmi provrtanými sýry nevím, možná to prodávají jako ementál. :) Pánové nosiči (v bílých oblecích a různobarevných kloboucích) přenášejí na nosítkách 8 kusů sýrů, takže hmostnost, kterou nesou na ramenou, je kolem 100 kg! Aby to nošení urychlili poloběhají takovou urychlenou chůzí (mrkněte na video). A jako atrakci předvedli přenesení dvou babiček. :) Vsadím se, že obě babičky byly lehčí než jedna sada sýrů. :) Potom se zvážené sýry naložily na velké trakaře a skládaly se do přistavených náklaďáků a odvážely se do světa. :) Počkaly jsme až se lidé vymění, kolem 11:30 jsme se už dostaly do první linie a udělaly pár fotek a videí a dostaly zkusit Goudy ze vzorku č. 3 (velice jemný a úplně jiný než doma). Kolem trhu byly stánky, kde se prodávaly zmenšeniny s různými příchutěmi (česnek, kmín, směs koření, paprika, hořčice aj.). Trochu jsme zasytily žaludek, protože jsme mohly jednotlivé příchutě zkusit. Kmínový sýr mi moc nechutnal, směs koření byla dobrá, ale ani ne ostrá a nejlepší byl česnekový - taky jenom nádech česnekové chuti, tak jsem si jeden bochánek o hmotnosti kolem 300g koupila. Mňam... stál 6 euro. Pak jsme se mrkli po městě, ale protože bylo všude moc lidí a to není můj šálek kávy, sedly jsme na vlak a jely do dalšího zajímavého místa.
Bylo to městečko Zaanse Schans (fotogalerie č. 6), které je zajímavé jen malou vesničkou uprostřed, kde se pořád drží tradice mlýnů a nezvyklých zelených baráčků s malými okny. Něco jako u nás skanzeny. Mlýnů jsme viděli celkem 6, většina z nich se točila a pár jich bylo otevřeno pro veřejnost. Protože když je silný vítr, tak se v mlýnech pracuje. V některých se vyrábí pšeničná mouka, nebo mouka z kukuřice, jeden je na výrobu oleje a jeden dokonce na výrobu barev, které používal i Rembrandt. Celou prohlídku mlýnů a krajiny nás provázela čokoládová vůně, jejíž původ jsme neodhalily, snad nějaká čokoládovna v okolí. Ale vždycky když si přičichnu ke kakau, jistojistě si vzpomenu na mlýny, rovinu a ovečky. :)

Dnes jsme měly naplánovaný výlet do Amsterdamu, ale od rána je tak škaredě, zataženo a zima, že jsme to nechaly na pondělí a raději si zajdeme jenom na market, projít se po Utrechtu a pak se mrknem doma na film. :) Většina spolubydlících (mých i Renčiných) odjela, protože ukončili bloky nebo už mají týden prázdniny, takže je tu klid a většinou i uklizeno. :) Na pár dnů...
A ještě dodatek: včera jsme měli společnou večeři, a protože Karoliina pořád zjišťuje, co že to jsou ty dumplings, rozhodla jsem se uvařit houskové knedlíky ze sáčku s červeným zelím. Knedlíky se povedly, jen nebyly takové měkké a nadýchané, ale trošku tužší, ale byla jsem spokojená. Karoliina si později vzpomněla, že jedla něco podobného v Kanadě, ale byly to bramborové plněné. Všem knedlíky chutnaly, Italky si několikrát přidávaly a Němci jedli knedlíky s kečupem... jiný kraj, jiný mrav. :)

Easter and trips

Nakonec jsem vyšlehaná (vyšmigrutovaná) byla, protože pár dní před Velikonocemi jsem se seznámila s programátorama z Brna, kteří jsou tu už od září na školení-stáži, a v neděli se prokecla, kde bydlím. Takže jsem dostala symbolicky naplácáno a jsem ráda, že z toho aspoň někdo nedělá vědu, že to je trapárna apod.. Dostali po pivu,po čokoládovém vajíčku a aspoň jsme skecli... a o tom to je, ne? Tak se někteří pánové zamyslete....

Party

V úterý jsem se po dlouhé době dostala "mezi lidi". :) Problémem je ne čas, ale společnost. Protože jenom s jedním člověkem to není ono (pokud to není Renata :-* ) - nedej Bůh chlapem! a ostatní teď měli zkouškové. Španělka Berta ale skončila blok a chystá se na dovolenou do Španělska, takže jsme přesvědčili skoro všechny spolubydlící a pár kamárádek, a vyrazily do šumu. :) Klasicky to byla nejdřív hospůdka s pivkem (dohrával se zápas MS Barcelona-Itálie) a pak jsme šli do clubu. Bylo to fajn až na to, že jsem zjistila, že na mě letí jenom pro mě nezajímaví chlapi (hlavně Italové), takže jsem to ve 3 zabalila...

National park De Hoge Veluwe + Kröller-Müller musem
(obrazovou dokumentaci najdete tradičně ve fotogalerii - číslo 4 National Park)

... abych po neklidných 5 hodinách zaspat budíka (naštěstí jenom o 5 minut - hodiny ve mě tikají) a těžce se rozhodovat, jestli pojedu na plánovaný výlet nebo ne. Hned po probuzení jsem řekla, že píšu Karoliině, že to vzdávám. Když jsem se však trochu probrala a umyla se, řekla jsem si, že hůř už nebude. (Po 15 hodině bylo - přemohla mě únava, ale jenom chvilku, dokud jsem nezbaštila zbylé velikonoční vajíčko :). ) Vyrazily jsme s Finkou Karoliinou a Rakušankou Evelin do národního parku asi 2 hodiny od Utrechtu.
Národní park De Hoge Veluwe je jeden z nejstarších a největších holandských parků. Jeho rozloha je více než 5,500 hektarů bařin, vřesovišť, jezer a navátého písku. Spolu s Kröller-Müller muzeem a zahradou sousoší nabízí jedinečnou kombinaci přírody, umění a architektury. Národní park byl založen bohatým obchodníkem p. Antonem Kröllerem a jeho paní Helene Kröller-Müller na začátku 20. století. On byl milovníkem lovů a honů a ona milovala umění. Spolu s jejich přáteli (umělci) původně vyzdobovali dům až se v roce 1923 rozhodli překonstruovat dům v muzeum. Nyní muzeum skýtá enormní podívanou na sbírků Van Goghových obrazů (180 kreseb a 87 obrazů), ale obsahuje také díla známých autorů jako P. Picasso, A. Renoir, C. Monet a dalších.
Takže jakmile jsme zaplatili 12 euro (kde už bylo zahrnuto úplně vše), drapli jsme bílé kolo a jali se šlapat po asfaltových cestičkách skrz různorodou krajinu. Cesta krásně ubíhala, zvířátka jsme (kromě 2 koníků) bohužel neviděli a za celý den jsme v parku najezdili přes 26 km. V muzeu a zahradě sousoší a uměleckých děl jsme strávili přes 3 hodiny. Muzeum bylo velice obsáhlé a ke konci velice únavné, protože tomu tak nerozumím a už jsem nebyla schopna vnímat všechny díla. Zaměřila jsem se hlavně na Van Gogha... ten byl celkem pohromadě. :) Ale jinak velice zajímavé. Na zahradě jsme vystoupali po obřích schodech (273 schodů) a koukli se na část parku z velikánské výšky. Pak jsme zase čapli kola (musela jsem si několikrát vybírat: jedno bylo velké, druhé malé, další zase nejelo i když jsem šlapala jako blázen - naštěstí bylo po cestě několik stanovišť) a jeli okruhem zpátky. Ke konci už jsme toho měli trochu dost a ve vlaku zpátky jsme dřímaly všechny tři, ale bylo to nesmírně uklidňující a osvěžující. A byly jsme tam jenom holky bez otravných chlapů. :) Karoliina za týden odjíždí domů, protože byla Erasmus studentem jenom na 3 měsíce. Bude mi chybět, je nesmírně aktivní a chytrá ( a taky už to není žádná puberťačka, ale zralá 25-ti letá žena! :) ).

Zítra snad dokončím tu moji slavnou esej a v pátek chci jet zase s Karoliinou do Alkmeeru omrknout sýrový trh (to uvidíte ty obrovské koláče!) a pak na pláž poblíž Harleemu. Chytla mě trochu poznávací horečka, protože co jsem tu, nic moc jsem tu neobjezdila (akorát Amsterdam :-/ ). Takže pěkné počasí už je a nemá smysl čekat na návštěvy, které ani nemusí dorazit. Míst na objevování je tu spoooousta... peněženko, třes se! :-)

Bad news

Hned po ránu mám špatné zprávy. :-( Mira nedojede. :-( Je to fakt hloupé, protože ač jsme my Češi zvyklí nevěřit, že můžeme vycestovat do Evropy, resp. států evropské unie jenom s občankou, a neustále taháme občanku i pas, tak Mirek si řekl, že věřit bude a dojel na to. On totiž s tímhle zákonem platí ještě jedno, že ta občanka musí být nová (zelená). Moc mě to mrzí, tak jsem se těšila.... na ty litry alkoholu... Ne, no co se dá dělat. Miro, podáme stížnost na StudentAgency, protože nesplnili svou povinnost a nezkontrolovali doklady cestujících řádně a vybereš si náhradní termín, co říkáš? Ech jo, to budou smutné Velikonoce, ani nedostanu výprask...
(Správná česká povaha, jen co si na tu situaci trochu zvyknem, začnem si dělat legraci.)
Ale mě to fakt moc mrzí.... :-( Takže škoda jen těch peněz za jízdenku, ale Holandsko neuteče! Naplánujem květen!

Teď si program musím naplánovat sama.... vidím to na plavání, přejídání (mám tu jídlo pro 2 :) ) a třeba aspoň dodělám tu práci do školy. Pěkné Velikonoce!

Dodatek

Dneska jenom v rychlosti přidávám update:

• Přidány další a už poslední fotky do fotogalerie z výletu holek z Amsterdamu.


• Dneska byl úplněk (nebo bude v následujících dnech) a já si dneska v noci zase říkala, jestli jsem normální!? Už jsem se nejen vzbudila, že mluvím anglicky, ale chodila jsem po pokoji!!! A probudila jsem se ve chvíli, když jsem uklízela mikiny ze sušáku! To už fakt hraničí... Víte někdo nějakou pomoc? Kromě psychologa, anglicky by mi asi moc nepomohl. Třeba každý večer paličkou do hlavy a budu spát jako zabitá, což? :-)


• V sobotu očekávám další návštěvu, takže se těšte na fotky (s Chiprem to teda bude hustý!) a o víkendu neočekávejte reakce na ICQ nebo Skypu. Tak jako, když tu byly holky. ;-)

To je asi všechno, takže zatím ahoooj a buďte v pohodě! :-*

Češky paří v Holandsku

Na začátek jednu výbornou zprávu: čtvrteční prezentaci jsem zvládla výborně, resp. ostatní kolegové neměli moc otázek na konci (takže nevím, jestli to nepochopili, nebo mi nerozuměli, nebo jsem to tak skvěle vysvětlila ;-) ) a učitel mě opravil jen v jednom algoritmu. Takže i když jsem to svoje "vystoupení" zkrátila jenom na 30 min (normálně se vykládá tak 40 min. plus diskuse), za 45 min jsem byla ze školy venku a netrpělivě očekávala první návštěvníky z ČR.
Holky mi nedaly vědět dřív, že už přijíždějí, takže když mi napsaly SMSku, že už čekají u kongresového centra, sedla jsem na kolo a svištěla jako vosa na svém pochroumaném kole za nimi. Pak jsme se vydaly srz centrum ubytovat se do mého skvělého paláce. (Spaly jsme na letišti z matraček na zemi.) Než jsme začaly připravovat večeři (rizoto), šly jsme se kouknout do obchodu, abychom si koupili ještě něco dobrého po večeři. Jakmile Verunka uslyšela, že Vermouth tu stojí jenom 1,76 euro, musely jsme koupit alespoň dvě flašky. :) A jednu jsme otevřely hned cestou zpátky. Ale to byla moje chyba, protože mi bylo nějak šoufl (asi z toho šlapání pěšky!! :) ) a potřebovala jsem dostat něco do žaludku. Alkohol pomohl. ;-) "Doma"pro ně bylo připraveno malé překvapení v podobě společnosti a international dinner, které občas míváme, a tak se holky seznámily s lidmi, se kterými se stýkám (s některými se i bavím a některé jsou mými kamarádkami - takovéhle rozlišení je důležité :), kdo je zná, ví!) :-D Děvčata přivezly spoustu jídla (salám - mňam, pivíčka, sýry, český chlebík aj. a VODKU), takže jsme po vydatném jídle začaly konzumovat zásoby alkoholu, aby se to náhodou nezkazilo! ;-) Jakmile všichni ostatní odpadli, dopili jsme i energy drinky a během přípravy na párty jsme uspořádaly wrestlingové zápasy. Vyhrála jednoznačně Lenka, která se ukázala jako nejsilnější domina (anebo nejmíň pila). :-D Tancovat do Tivoli jsme šly zase pěšky a jak to vypadalo tu raději ani nebudu psát - přišel nás zkontrolovat i vyhazovač! Ale tam už jsme nepily - bohudík. Vrátili jsme se k ránu a užily si spaní jako zálesáci ve spacácích. Holky mě v noci ani nemlátily, když jsem jim vyprávěla ze spaní - cvičily angličtinu i během spánku. :)
V pátek jsme se rozhodly pochodit jenom po Utrechtu a poznat krásy malého studentského města. Takže ve zkratce a všechno pěšmo: market, holky chodily po hadrech a obchodech s bižuterií, ukázka, jak vypadá coffee shop na lodi, okouknutí ulice červených luceren, zásobárnu vody a nějakého toho mlýna, návštěva Dómu (šlapat 400 schodů se nám nechtělo - výhled mám z 16. patra taky moc hezký) a pochození kolem kanálů. A najednou byl večer a my byly tak unavené, že jsme ještě s Lenkou nakoupily, na večeři si daly kuřátka s rýží, u vínka se podívaly na 2 filmy a zdárně usly.
Tuhle část vyprávění doprovází i fotodokumentace - první den (1 L+V) a druhý den (2 L+V) (cenzurovaná!), která byla pořízena a nahrána na můj laptop. Další část má Verča ve svém foťáku, který jsme malinko utopili v batohu s polootevřenou lahví vody. Ale věřím, že je Verča z karty dostane a že je svět někdy uvidí. :) A že Veruščin foťák bude v pořádku.

Protože sobota měla být ve znamení poznávání Amsterdamu. Vyrazily jsme v tom nejhorším počasí, které mohlo být - větřisko a hustý déšť, snad i s kroupama. Tak jsme jely busem na nádraží a pak už vláčkem do slunného Amsterdamu. Verča jako výborný průvodce naplánovala výlet pomocí mapy a míst nalezených na internetu a navedla nás nakupovací ulicí (kde jsme se zastavovaly na každém kroku :) ) přímo na hlavní květinový trh. Cestou jsme se zúčastnily nějaké politické demostrace. Vlastně jenom já a to tím, že jsem si chtěla vzít balónek, na kterém asi bylo jméno organizace, která to pořádala. Bylo ale větrno a balónek mě po půlhodine začal štvát a protože ani nešel odmotat, abychom si zazpívaly s heliem v plicích, tak jsem ho pustila na svobodu. A jestli ještě nepraskl, tak tam někde lítá do dnes.....
Po nákupech na květinovém trhu jsme se vydaly ještě na bleší trh, ale ten tak zajímavý nebyl. Následovala přestávka, načerpání sil a energie z nezdravého jídla od Burger Kinga, pak kafíčko v coffee shopu a šly jsme poznat Amsterdam z paluby lodičky (a blinkat se Leničce naštěstí nechtělo :) ). Hodinová projížďka nám měla ukázat zajímavá místa kolem kanálů a řeky Amstelu. Nebýt ostrého sluníčka, které nám svítilo přímo do očí a my musely zavírat oči a občas i klimbat, to byl moc hezký odpočinkový výlet. Nejvíc se mi líbilo, když jsme vyjeli z města do přístavu - skoro až na moře a viděli to obrovské město trochu z dálky. Potom jsme ještě naštěstí za světla prošly pár uliček s červenými lucernami. Holky byly šokované, jak se erotické kluby a horší místa prezentují v ulicích. Samé billboardy, lákače, plakáty... Já jsem se spíše obávala některých pochybných existencí. Jakmile se začalo stmívat, sedly jsme na vlak a jely zpátky. No a než jsme dorazily domů a cestou nakoupily ještě nějaké dárečky a holandské pivka na večer, udělaly si špagety, popili Amstely a šly opět chrnět.
No a neděle už tradičně po obrovské snídani patřila jenom balení, uklízení a vyprovození na bus pátky do ČR. Taky jsme ještě stihly splnit Verče poslední sen a to zkusit holandské hranolky, které jsou speciálně dělané. Nejsou tak tenké a "křupavé" jako všude jinde a jí se jenom v majonézou.
Takže kromě toho "hulení" si tu prý holky užily všechno holandské a přijedou zase. ŽE JO? :-D A já jdu ven, protože po tomhle slunečném víkendu má být zase pršavo, tak ať si to ještě trochu užiju, a časem možná tenhle příspěvek doplním nebo přepíšu. Ale dneska už toho bylo dost. :)

Update

S velkým potěšením již zítra očekávám první návštěvníky, resp. návštěvnice z ČR. Lenička a Veruška přijedou a já se zase budu min. 4 dny flákat. Oproti tomu dneska jsem makala dost (všechno uklidit, upéct a zařídit). :) A navíc zítra odprezentuji práci, kterou jsem dělala tuto periodu (půl semestru) a která bude mít vliv na mou konečnou známku. Ještě společně s esejí, kterou teprve píši. Ale jsem tak skoro v půlce a mám ještě 2 týdny na dokončení... třeba přes Velikonoce. To tu bude jenom jeden návštěvník, který se často umí zabavit sám. Nee, to víš, že se o Tebe Mirečku budu taky starat! :-D
Počasí se opět trochu umoudřilo a už tak často neprší, ale pořád je na můj vkus dost zima. Obvykle je slunečno a teploty jsou kolem 10 stupňů, ale když foukne studený vítr žádná slast.
S kolem mám pořád problémy, tím upozorňuji všechny cestovately, že buď seženu od kamarádů další kolo, nebo budem chodit pěšky. Protože moje zadní kolo má problém a neunese více než těch mých XXX kilo. :) Sestřička se divila, že se to může, vozit lidi na nosiči. Ale když se tady může jezdit z hospody a na červenou, takže vožení lidí není nic neobvyklého. Co jsem slyšela, tak policisti dávají pokuty jenom za špatné osvětlení v noci. Jooo, Holandsko. :)
Co jinak nového? Včera jsem se výborně najedla, protože jsem měla naplánován večer s degustací českého piva (značky jako plzeňský Budvar, Radegast a Kozel padly jako první). Při té příležitosti jsme ukuchtili s Davidem skvělou večeři: kuřecí špízy prokládáné cibulkou, česnekem a buřtíkem se salátem a bramborovou kaší. (Zavzpomínala jsem tak na Kunčice, chatu a ohýnkové špízy, že Peťo? ;-) ) Tady se můžete pokochat maximálně fotkou, ale bylo to hodně a bylo to strááášně dobré. Pak jsme popili ještě Becherovku a v noci jsem si zase mluvila anglicky ze spaní jakoby v mém pokoji byla místo samoty párty. :) Až zase budu bydlet v ČR s někým, tak mě asi zabije. Už tím budím i sama sebe... Nebo vlastně teď tu budu spát s holkama, co přijedou, tak to snad se mnou přežijem. :)
Taaakže po víkendu očekávejte další news a hlavně další akční fotky! ;-) A držím palce Kitušce v Maďarsku! Be the right exchange student as I am! :oD